Musíme změnit vnitřní poměry v Rusku, nabádá sociolog Gabal. Nástroje na to jsou

13.09.2022 22:10 | Ze sítí

Sociolog a aktivista Petr Hampl varuje, že bychom místo radosti měli z ruského debaklu na Ukrajině pociťovat spíše strach. Rusko by podle něj mohlo válku kvůli tlaku na Kreml eskalovat a umírat by mohli civilisté v důsledku toho možná i v dalších evropských zemích. Odlišný pohled nasdílel na současnou situaci také sociolog Ivan Gabal, jenž ukázal, že jsou v dosahu i naše jaderné elektrárny, a „dojde-li na lámání chleba, nebude Kreml váhat ani s krajními prostředky“. Máme se prý vývoj v Rusku pokusit ovlivnit za pomoci vysílání médií.

Musíme změnit vnitřní poměry v Rusku, nabádá sociolog Gabal. Nástroje na to jsou
Foto: Repro Twitter
Popisek: Rozzlobený Vladimir Putin

Anketa

Chcete, aby soud uznal Babiše vinným za Čapí hnízdo?

2%
89%
hlasovalo: 12042 lidí
Podle Gabala se nikomu nechce do debaty, „zda a jak ovlivňovat vnitřní ruské poměry ve prospěch zastavení války a ve prospěch vnitropolitické změny, která by směřovala k respektování mezinárodních pravidel“. „Narážíme v tom na zeď vlastních obav nebo pasivity. O možnostech zasahovat vnitřní ruskou politiku, ovlivňovat ruský veřejný diskurz a mocenské poměry se prakticky nemluví,“ říká s tím, že si s Ruskem „nevíme rady“.

Bez „vlastní cílevědomé politiky k Rusku i dovnitř Ruska“ se tak máme podle něj bát i v době, kdy Kreml „plní koncentrační tábory, unáší a násilím asimiluje statisíce dětí, zabíjí své kritiky i zběhlé kolaboranty, ba dokonce možná finguje atentáty na vlastní propagandisty. Opakované ‚nehody‘ neposlušných manažerů strategických firem už ani nevyšetřuje.“

Neshody, jak přesně přistupovat k Rusku, se měly ukázat při debatách EU o vízech pro ruské občany a argument pro „vměšování se do ruských záležitostí“ je prý prostý. „Jde o naši bezpečnost v dlouhodobé perspektivě,“ ukazuje ve svém komentáři na serveru SeznamZprávy.cz s podotknutím, že „byť přímo neválčíme, vidíme na tektonice energetického vývoje, jak moc naše prosperita závisí na předpokladu stabilní bezpečnosti“.

„Pokud nedokážeme posunout ruské poměry k dlouhodobě udržitelnému respektu k mezinárodnímu právu, nemůžeme bezpečně zajišťovat ani naši vlastní produkci elektřiny jadernými kapacitami. Ty totiž jsou a patrně ještě dlouho budou v dosahu ruských iskanderů rozmístěných v Kaliningradu. Tohle je jasný a nevyhnutelný závěr z pozorování ruského způsobu válčení na Ukrajině a chování v tamních jaderných elektrárnách. K nám by se dnešní Rusko nechovalo jinak. Dojde-li na lámání chleba, nebude váhat ani s krajními prostředky,“ varuje.

Řešení má podle Gabala spočívat pouze ve změně vnitřních poměrů v Rusku. „Jakkoli vojenský neúspěch na Ukrajině Putina zřejmě oslabuje již dnes,“ podotýká.

Měli bychom si prý položit otázku, kdo však dostane do rukou ruský jaderný arzenál, pokud Putin v důsledku vojenského neúspěchu padne, anebo pokud se Rusko dokonce začne rozpadat. „Opravdu nepotřebujeme tento potenciálně velmi rizikový vývoj ovlivňovat?“ ptá se.

Ukazuje, že mnoho Rusů agresi na Ukrajině nepodporuje a ruská společnost prokazatelně není v podpoře války homogenní a odmítání pokračování války lze slyšet i od některých politiků, zatímco se země potýká s dopady sankcí a mladí Rusové mají strach, že je Kreml povolá do zbraně, jelikož prý totiž „nemůže prohrát“.

Navíc má být ve vzduchu podle Gabala hrozba i přímo pro nás. „Nikoli Polsko nebo Maďarsko, ale právě Česko patří k zemím, které by Kreml obzvláště rád pokořil,“ poukázal postoj Ruska k naší republice, která již před válkou na Ukrajině byla Kremlem označena za nepřítele Ruska.

A jak ovlivnit dění v Rusku? Gabal navrhuje zahájit přímou komunikaci s Rusy v Rusku například s využitím kapacit Českého rozhlasu a České televize či pomocí jiných evropských stanic. Zmínil i britskou veřejnoprávní BBC.

„Původem české vysílání v ruštině do Ruska by byl průlom. Průlom nejen do naší chronické snahy stahovat kalhoty daleko před brodem. Především průlom do ruské mediální nepřátelské masáže,“ zmínil Gabal a naznačil, že by se věci mohla ujmout přímo naše veřejnoprávní média.

Strach z toho, co chystá Kreml kvůli tomu, že na Ukrajině zažívá od startu války už několikátý vojenský debakl a neustále se kvůli neúspěchům ruské armády ztenčují plány Ruska na územní zisky, přičemž nyní není v silách Ruska při pokračování současného stavu bez využití mobilizace či eskalace za pomoci zbraní hromadného ničení ani brzké obsazení celého Donbasu, má také sociolog a aktivista Petr Hampl. Podle něj bychom se měli bát následků z ruského vojenského neúspěchu a úprku na mnoha místech fronty.

Podle Hampla se z možné hrozby Putinova pádu „radují blázni“ a z toho, že v Rusku Putinova administrativa čelí kritice, mohou mít radost jen hlupáci, kteří „netuší, o čem je řeč“.

„Nezdá se totiž, že by někdo zpochybňoval základní tezi, že vítězství na Ukrajině je pro Rusko otázkou života a smrti. Ostatně i kdyby někdo dříve pochyboval, nebude pochybovat po posledních hodinách, kdy v opojení vítězstvím u Charkova se západní politici a intelektuálové předhánějí v tom, jak tvrdé a nemilosrdné podmínky uloží poraženému Rusku,“ poukázal.

Putin a jeho spolupracovníci jsou podle Hampla tvrdě kritizováni za to, že „nenasadili dost velkou armádu, nepoužili dost těžké zbraně a nepostupují dost ničivě“.

„Válka bude eskalovat, bude umírat víc civilistů. Zatím na Ukrajině, ale možná i v dalších evropských zemích,“ upozornil na to, že by Rusko mohlo chtít konflikt kvůli vnitřnímu napětí značně eskalovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

8:00 „Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

„Hnus.“ „Odporná chuť i konzistence.“ „Nedá se to žrát.“ – Těmito slovy hodnotí lidé v několika posl…