Vše ale zůstává oficiálně zahaleno tajemstvím. Každá z předběžných nabídek má 600 až 1000 stran. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Dan Ťok (ANO).

Do výběrového řízení se hlásí firmy Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá T-Systems. Nabídky bude ministerstvo posuzovat několik měsíců. Pak buď některá z nabídek vyhoví podmínkám a ministerstvo ji přijme, nebo bude jednat se zájemci o jejich vylepšení.

Nepřesná čísla z dílny ministerstva dopravy

"Máme šanci platit méně než za současný provoz systému. Náklady na provoz by mohly klesnout z nynějších 20 procent zhruba na polovinu. Tyto nabídky nyní pečlivě posoudíme a budeme v soutěži pokračovat," uvedl Ťok. Zakázku chce ministr uzavřít do podzimu, aby měl úspěšný uchazeč zhruba 14 měsíců na přípravu mýtného systému. Skutečné současné náklady nejsou ale dvacet procent, jak uvádí ministr, ale dosahují jen 15 procent.

Ministerský tendr počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů. O rozšíření rozhodla dříve vláda. Rozšíření by podle Ťoka mohlo vynést kolem dvou miliard až 2,5 miliardy korun ročně. Tento výnos by podle něj mohl být použit pro případné opravy silnic nižších tříd, které by mohli někteří dopravci využívat jako objízdné trasy. To ale není jediná nepřesnost, kterou ministr Ťok uvedl.

Nadsazené sliby zisků z mýta mohou přinést velké zklamání

Ministerstvo očekává celkový výnos z rozšířeného mýtného systému během deseti let 140 až 150 miliard korun. Z toho ale vyplývá, že ministerstvo dopravy počítá zřejmě se zdražením mýta, proti tomu jsou ale nejen dopravci, anebo chce peníze sehnat ještě někde jinde. Jinak by k podobnému závěru nemohlo dojít. Počítejme společně. Rekordní mýto loni přineslo do státní kasy deset miliard, za deset let tedy 100 miliard. Silnice první třídy vynesou podle Ťoka 2,5 miliardy ročně, tedy 25 miliard za deset let, dohromady tedy 125 miliard a ne slibovaných 140 až 150 miliard. A to nikdo neví, jak se bude vyvíjet hospodářská situace, která s úspěšností mýta zásadně souvisí.

Plánované rozšíření zpoplatněných komunikací kritizují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Česmad Bohemia, Asociace krajů, odbory a zhruba 400 starostů dotčených obcí. Podle nich jde o nekoncepční krok, který zatíží drobné podnikatele a povede k objíždění zpoplatněných úseků.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj nedávno zamítl rozklad ministerstva dopravy na zrušení předběžného opatření, kterým antimonopolní úřad zakázal resortu podepsat smlouvu s případným vítězem tendru na systém vybírání mýtného. ÚOHS v současnosti pokračuje v zahájených řízeních, která jsou už tři. Posledním, kdo podal na ÚOHS stížnost, je společnost Kapsch. Firma si mimo jiné stěžovala, že podmínky tendru nahrávají satelitní technologii.

Mýtné v Česku vybírá elektronicky od roku 2007 prostřednictvím systému mikrovlnných mýtných bran firma Kapsch. Nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun.