„V uplynulých hodinách obdržel NÚKIB informace o několika případech podvodných telefonátů souvisejících s našim úřadem. Útočník využívá dva základní scénáře, kdy napodobuje reálná telefonní čísla NÚKIB a vydává se za zaměstnance úřadu, nebo se vydává za zaměstnance bankovních institucí, volá z telefonních čísel podobných centrálním linkám bankovních domů a na zaměstnance NÚKIB se 'pouze' odkazuje," uvedl úřad ve varování určeném veřejnosti.

V obou případech se pak podvodníci snaží volaného přesvědčit, že kvůli kybernetické hrozbě musí své peníze převést ze svého bankovního účtu na rezervní, záložní účet. Tvrdí, že celá transakce je pod dozorem NÚKIB a že je třeba jednat rychle. Aby posílili svou důvěryhodnost, používají podvodníci jména reálných zaměstnanců NÚKIB, která pravděpodobně zjistili z veřejně dostupných zdrojů. Volaného, který by váhal, pak přesvědčují, že si má jméno prověřit.

„Na základě neověřených telefonátů či komunikace s neznámými osobami prostřednictvím SMS, e-mailů či jiných zpráv rozhodně nedělejte žádná unáhlená rozhodnutí v podobě převodu finančních prostředků, sdílení důvěrných informací o sobě nebo svých bankovních či jiných účtech," apeluje úřad na veřejnost a doporučuje si každý takový telefonát ověřit na oficiálních kontaktech banky a oznámit policii.

Podle loňských údajů České bankovní asociace se počet kybernetických útoků na klienty tuzemských bank za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně. Škoda na jednoho poškozeného klienta dosáhla v průměru 161.500 Kč. Dramaticky přitom narostly hlavně podvodné telefonáty, tzv. vishing, které patří k těm nejzákeřnějším, uvedla loni výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková.

Antivirová firma Avast tento týden uvedla, že množství internetových podvodů v Česku vzrostlo ve druhém letošním čtvrtletí o 81 procent. Žádosti o informace zdánlivě od známého a důvěryhodného subjektu, jako je banka nebo úřad, představovaly ve druhém čtvrtletí 25 procent všech hrozeb. Využívá přirozené lidské důvěry a navozuje pocit naléhavosti, čímž nutí oběti, aby prozradily důvěrné informace nebo se zapojily do finančních transakcí pod falešnou záminkou. Podle ředitele výzkumu škodlivých kódů v Avastu Jakuba Křoustka se ukazují i budoucí mobilní trendy, například to, že kyber zločinci využívají umělou inteligenci k vytváření téměř dokonalých napodobenin legitimní komunikace, takže pro jednotlivce je stále obtížnější rozlišit, co je skutečné a co ne.