Spousta malých obchodů v krymských letoviscích má stažené výlohy a už se je nechystá vytáhnout. V letní sezoně, která živila celý poloostrov, přijíždí už jen třetina turistů ve srovnání s dobou před anexí. Doprava do Ruska v létě kolabuje, slibovaný most je v nedohlednu, letenky stojí horentní sumy a vízum kamkoli do Evropy se na Krymu prakticky nedá získat, píše Palata.

Pronásledováni jsou podle něj všichni, kdo nadšeně nesouhlasí s tím, že je Krym součástí Ruské federace. Menšinový parlament krymských Tatarů, medžlis, byl postaven mimo zákon. Proukrajinští aktivisté jsou označováni za teroristy a odsuzováni k drakonickým trestům. Všechna nezávislá média byla zakázána. Podle mnoha místních je ruská „okupační“ správa tvrdší než úřady na pevninském Rusku, píše dále Palata.

Celý text je ZDE

Podle něj stojí Krym Rusko obrovské peníze. Jeho rozpočet je i po třech letech z 85 procent dotován Moskvou. Poloostrov je tak na čelném místě mezi „černými dírami“ Ruska, do kterých se bez většího efektu cpou peníze.

I třeba zapadlá Kamčatka na druhém konci Ruska je soběstačnější než úrodný Krym, turisticky asi nejkrásnější část Černého moře, podotýká Palata.

Podle ruského ekonomického serveru RBK stálo Rusko obsazení Krymu v letech 2014 až 2016 více než 470 miliard rublů, tedy v přepočtu přes dvě stě miliard korun. A to jsou jen transfery z federálního rozpočtu. Ukrajina navíc podala proti Rusku žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, kde dosavadní škody, které jí anexí vznikly, vyčíslila na sto miliard dolarů, tedy asi 2,5 bilionu korun.

Další miliardové sumy tečou z Moskvy na budování Kerčského mostu, který by umožnil pozemní propojení Krymu s Ruskem. A ještě další miliardy jdou i do leteckého terminálu v Sevastopolu nebo do energetického propojení s Ruskem, podotýká Palata.

Navzdory obrovské snaze ruských úřadů se podle něj na Krym loni podařilo dostat necelých šest milionů turistů. Letos, kdy se pro Rusy znovu otevřou turecká letoviska, se hoteliéři na Krymu obávají, že počet turistů opět klesne. Krym není konkurenceschopný i kvůli drahému leteckému spojení. Okupační sankce mají dopad i na západní turisty, takže velké výletní lodě Krym míjejí.

Jedinou skupinou obyvatel Krymu, která vedle místních proruských politiků na anexi vydělala, jsou tak penzisté, píše dále Palata. Důchodcům totiž důchody dorovnali na ruskou, oproti ukrajinské výrazně vyšší úroveň, navíc ženy mohou jít do důchodu už v pětapadesáti. Mnoho obyvatel Krymu, kteří se o politiku nezajímají, ale i dnes říká, že na Krymu sice není tak dobře, jak čekali, avšak z ekonomického hlediska se mají lépe než na Ukrajině. Tam klesla životní úroveň kvůli válce s Ruskem o desítky procent, dodává Palata.