Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Ukrajinci by se sami měli rozhodnout, kdy vstoupí do jednání s Ruskem, ale sám prý zastává názor, že nejprve by měl Západ poslat Ukrajincům víc zbraní, aby obránci mohli vylepšit svou pozici před startem jakýchkoliv jednání. O doporučení generálního tajemníka NATO informovala celá řada médií včetně amerického listu The New York Times.
„Ujistěte se, že Ukrajina má vše, co potřebuje, aby se dostala do pozice síly, až tyto mírové rozhovory začnou. Takže bych řekl více vojenské pomoci a méně diskusí o tom, jak by mohl mírový proces vypadat,“ poznamenal Rutte.
Jeho komentář zazněl poté, co prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj nedávno změnil svůj veřejný postoj k potenciální mírové dohodě. Po letech, kdy trval na tom, že Ukrajina v rámci dohody nepostoupí Rusku žádné území, nedávno naznačil, že Ukrajina by byla ochotna tak učinit – alespoň prozatím – výměnou za členství v NATO.
Mezitím z Francie i z Německa zaznělo, že mohou poslat své vojáky na ruskou frontu, aby dohlédli na případné dojednané příměří, potažmo dodržování ujednané potenciální mírové dohody.
Německo nevylučuje nasazení vojáků na Ukrajinu, aby zajistilo příměří, řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během ministerského setkání NATO v Bruselu 3. prosince. Na její slova upozornil server Kyiv Independent.
Jak hodnotíte opatření, která v době nejhoršího covidu přijímala vláda České republiky?Anketa
Vedle toho fregaty ruského námořnictva testovaly během cvičení ve východní části Středozemního moře hypersonické protilodní střely nové generace Zirkon, informovalo ruské ministerstvo obrany. Ruská ponorka rovněž odpálila řízenou střelu Kalibr, další zbraň schopnou nést jadernou hlavici, a testována byla také protilodní střela Onyx. Zprávy o odpálení raket převzal server katarské televize Al-Džazíra.
Bloger vystupující pod jménem Tatarigami, který se na sociální síti X prezentuje jako bývalý ukrajinský důstojník, upozornil, že za ruskými vojenskými úspěchy jsou skryty zásadní ekonomické problémy.
„S ruským rozpočtovým deficitem ve výši 3,3 bilionu rublů, 21% klíčovou úrokovou sazbou a 2–3 miliony volných pracovních míst si Rusko musí vybrat mezi hyperinflací nebo ekonomickým zmrazením“, napsal Tatarigami, který se odvolal na vyjádření bývalého náměstka ministra energetiky v rozhovoru pro Frontelligence Insight Vladimira Milova.
Milov je ekonom, který míval blízko k Alexeji Navalnému, a dnes říká, že ruské trhy jsou před zasedáním bankovní rady centrální banky 20. prosince ponuré. Očekává se, že banka opět zvýší úrokové sazby, ze současných 21 %, možná až 23 % nebo dokonce 25 %. Takovéto zvýšení úrokových sazeb bude podle Milova velkým problémem pro ruské podniky.
„Uvolnění přísné monetární politiky a snížení úrokových sazeb by Rusko zatlačilo na území hyperinflace. ‚Slonem v místnosti‘ je však válka, která je hlavní příčinou všech těchto problémů,“ napsal Tatarigami s tím, že Rusko musí najít někoho, kdo mu půjčí peníze. Ale západ to nebude. A nijak nadšeně se netváří ani Čína.
„Čína ani další země globálního Jihu nemají zájem poskytovat Rusku půjčky. Čína dokonce nesouhlasí s tím, aby dala povolení ruské vládě k vydání ruských státních dluhopisů nominovaných na juan. … Jedinou možností, která zbývá, je vyčerpání státních rezerv (National Wealth Fund), jejichž část likvidity se k 1. listopadu 2024 snížila na pouhých 5,5 bilionu rublů (56 miliard dolarů),“ upozornil bloger.
Nedostatek lidí na trhu práce je podle blogera základním důvodem, proč ruský prezident Vladimir Putin nechce vyhlásit další kolo mobilizace. Zdá se, že ruská ekonomika už by ho neunesla. A je otázka, jak dlouho vydrží současný stav. Už rok 2025 by prý mohl být rokem zlomovým.
Tak to vidí ekonom, s jehož vyjádřeními bloger pracoval.
With Russia's budget deficit at 3.3 trillion rubles, 21% key interest rate and 2-3 million job vacancies, Russia has to choose between hyperinflation or an economic freeze, says Vladimir Milov, former Deputy Minister of Energy in an interview with Frontelligence Insight
— Tatarigami_UA (@Tatarigami_UA) December 3, 2024
??Thread: pic.twitter.com/GBpRCkmF1y
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.