Rozdělení zdravotní péče na placený nadstandard a bezplatný standard navrhuje ve své reformě ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Na otázku, kolik by si lidé byli ochotni měsíčně připlatit na své zdraví, odpovědělo 47 procent lidí, že vůbec nic. Částku v rozmezí 2 000 až 5 000 korun měsíčně by vydala jen tři procenta lidí.

SLEDUJEME TÉMA NADSTANDARD V PRAXI 

"Ochota platit hodně stoupá se zvyšujícím se vzděláním lidí. Nejvíce peněz by dali voliči ODS a TOP 09," upozorňuje Daniel Prokop z agentury Median pro MF DNES. Dodává ale, že mnoho lidí má strach proto, že nevědí, co mohou od této změny čekat.

Lidé nejsou informovaní 

"Obava lidí je logická. Zatím totiž nevědí, jakých úkonů konkrétně se placení bude týkat. Teprve zahajujeme debatu s odbornými společnostmi. Až bude každý pojištěnec znát svůj nárok, pak teprve klaďme podobné otázky," reagoval náměstek ministra zdravotnictví pro pojištění Petr Nosek.

Problém je, že Češi už o nadstandardu obecně slýchají nejméně rok, nikdo však zatím nekonkretizoval, za co se bude platit. Třetí otázka v průzkumu zněla, po kolika lidech chtěl lékař zaplatit úkon, u kterého neměl podle zákona na platbu právo. Takovou zkušenost má třináct procent lidí.

Psali jsme:
Tady jde o život: Lidé s rakovinou prý nezvládnou platit za nadstandard
Nadstandard v praxi. Cukrovkáři za operaci tvrdě zaplatí
Standard a nadstandard odmítá většina Čechů
Heger: Císařský řez si zaplatit můžete, klystýr je standard