Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, manželské i autorské duo ekonomů, představilo svou nejnovější publikaci. Autoři několika oceňovaných knih tentokrát představili svůj pohled na to, jak současný technologický boom může ovlivnit lidskou společnost. Podle autorů není důvod se bát, že by lidé kvůli robotům přicházeli o práci. Čeho by se naopak bát měli, je ztráta svobody v důsledku toho, jak mocní lidé začínají ovládat moderní komunikační zařízení. V některých zemích jsou lidé již dnes pod takovým drobnohledem, že to překonává i fantazii Orwellových románů.

Jak naznačila již Markéta Šichtařová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, podstatnou myšlenkou knihy, od které se tato nebezpečí odvíjejí, je pojem „socialistická mentalita“. V poslední době se podle autorů rozmáhá. Ovšem jak hned v jedné z úvodních kapitol zdůrazňuje Vladimír Pikora, socialistická mentalita není totéž, co socialismus.

Socialista je člověk, který z různých důvodů podporuje rovnost mezi lidmi. Zejména rovnost ekonomickou, takže vysokou míru přerozdělení, vysoké daně, atd. Takový socialista ale kolikrát vůbec nemusí mít to, co Šichtařová s Pikorou nazývají socialistická mentalita.

„Socialistická mentalita je autentický, z nitra vyvěrající životní přístup, který věří, že rovnost je více, než rozdílnost. Že kolektiv je více, než individualita,“ vysvětluje Pikora. Socialistickou mentalitu může mít klidně i živnostník a volič pravice, protože jeho mentalita se může projevovat v něčem úplně jiném, než v ekonomických otázkách.

„V poslední době tato rovnost má úplně nové formy. Může se projevovat jako genderová doktrína, která má dojem, že neexistují dvě odlišná pohlaví, nýbrž že existují desítky navzájem si rovných genderů, a dokonce gender může být i fluidní, tedy během života se měnící,“ uvádí pro příklad.

Dále se rovnost může projevovat jako tlak na imigraci, která by vytvořila homogenní dav „stejných“, vzniklý prolnutím všech možných etnik a rušící tradiční rozdíly mezi národy. A samozřejmě se projevuje i slepou úctou k autoritám, zejména ke státu.

Úvodní výklad pojmů obsahuje také vyjasnění slov „liberál“ a „konzervativec“. Jejich chápání se totiž v posledních letech zcela změnilo.

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ: NEDĚLNÍ SERIÁL NA PL

Kdysi to byli liberálové, kdo hájil individualitu a svobodu jednotlivce. S tím se pojila například víra ve volný trh. Postupně se pro takového člověka vžil spíše termín „libertarián“, který byl populární zejména na přelomu osmdesátých a devadesátých let. I tento termín se ale časem posunul, dnes se tak označují spíše anarchisté. A termín „liberál“ si přivlastnili lidé, kteří jsou výše popsaní „socialistickou mentalitou“. Liberál je dnes člověk, který svobodu a individualitu odmítá. Typickým příkladem je podle Markéty Šichtařové dnes tak populární pojem „skandinávský liberalismus“.

Podle Vladimíra Pikory je to husarský kousek. Podobný, jako když se německému „národnímu socialismu“ podařilo prosadit označení „krajní pravice“, ačkoliv svým kolektivismem jednoznačně patřil do levé části politického spektra.

Jak se stal z internetu nástroj na ovládání poslušných oveček

Jedním z hlavních témat knihy S androidkou v posteli je dopad současného technického boomu na společnost, ekonomiku a lidi. Když Markéta Šichtařová knihu prezentovala na Velkém knižním čtvrtku, dostala dotaz, jestli nás umělá inteligence připraví o práci a jak se na to máme připravit.

Ekonomka ubezpečila, že tohoto se bát nemusíme. Každá vlna technického pokroku podle ní přináší zánik některých nepotřebných pracovních míst, ale místo toho vzniknou místa a profese zcela jiné, kde lidé najdou využití.

Pikora v knize uvádí jako paralelu z minulosti vznik bankomatů. Tehdy byli bankovní úředníci na přepážkách vyděšeni, že přijdou o práci, protože lidé si místo k nim budou chodit pro peníze do bankomatu. Ve skutečnosti po rozšíření bankomatů banky zaměstnance nepropouštěly, právě naopak velmi výrazně přibraly.

Nebezpečí současného pokroku vidí autorské duo spíše ve zneužití nových technologií ze strany mocných. A v tomto případě je na lidech, aby jim v tomto směru nedovolili moc.

„Internet během pár let změnil své směřování o 180 stupňů. Původně to byl velmi svobodomyslný prostor pro vzdělané lidi. Dnes je to velmi nesvobodný prostor pro masy. Výsledkem je, že se změnil z nástroje na svobodnou výměnu názorů na nástroj k ovládání poslušných oveček,“ stojí v jedné z kapitol, napsaných Vladimírem Pikorou. Podobně se změnila například i funkce a logika kamerových systémů, určených původně k ochraně majetku. Dnes je v Číně 400 milionů kamer, užívaných státem ke sledování obyvatel.