„Masovému vrahovi sedícímu v Kremlu nebo v bunkru kdesi na Urale může být přičteno k dobru leda to, že nyní všichni víme, kde se nachází Ukrajina.“ Tak začal své povídání o současném dění na východě historik z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Stalo se v týdnu při debatě Napadená Ukrajina.

Nesprejovat na výlohy

Konala se ve fungl nové budově Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) nedaleko pražské stanice metra Nové Butovice ve čtvrtek. „Každá minuta znamená jeden zachráněný život,“ omluvila se dopředu diplomatka Zdena Caisová, že nepřijde.

A autor rozsáhlé monografie o ukrajinské moderní historii Jablko z oceli David Svoboda pokračoval: „Jsem vzteklý. Výlohy ruských potravin bych nesprejoval. Měli bychom se ale vymezit proti selhání elit a médií, což je nebezpečné. A ne si chladit žáhu na lidech, co prodávají ruské zboží.“

Právě nedaleko katedry na stanici metra Hůrka někdo rozmlátil výlohu a dveře „ruského obchodu“ a nalepil na ně nálepku s barvami Ukrajiny. Majitel této sítě obchodů je nicméně Čech a prodává se tam hlavně ukrajinské, běloruské, moldavské, ale i ruské zboží. A bouřit vášně mohou tak jen výlohy, hlavně kvůli tomu, že jsou na nich nápisy v azbuce.

Vraťme se ale k debatě. Svoboda varoval před tím, že dojemná národní shoda se může zvrátit, nicméně teď má pocit, že je členem vyhrávajícího mužstva. Ruský prezident Vladimir Putin je podle něj dekompenzovaný psychopat, který nemládne, protože mu letos bude sedmdesát. Nicméně nelze brát současné dění ani tak, že zbloudilí Rusové podlehli svodům nějaké jeho chunty. V představách Putina a některých Rusů se na Ukrajině vede boj proti zlému Západu.

Rusko rozrušuje normy

„Válka nezačala nedávno, ale začala zabráním Krymu a intervencí na Donbasu," podotkl politolog Jan Šír, jenž se specializuje na dění v postsovětském prostoru. Na debatě byl přítomen online přenosem z arménského Jerevanu. Podle něj Rusko už léta rozrušuje některé ustálené normy, jako třeba nepoužití prostředků hromadného ničení, což porušilo použitím novičoku při některých atentátech. Normy porušilo však i útokem ve Vrběticích.

Šír připomněl, že ruská vojska se v roce 1999 měla stáhnout z Podněstří, odtrženecké části Moldavska, což neudělala a nyní mohou být použita při nástupu na Oděsu.

Podle Ondřeje Klípy z Institutu mezinárodních studií při FSV UK, který na zmíněné katedře učí, Češi obstáli v testu solidarity, ale „v čele státu je osoba, jež pořád čistila pověst Ruska v uších české společnosti, a celá debata je cinknutá dezinformátory“.

„Představy o tom, že Rusko má nárok na Ukrajinu, jsou mylné,“ doplnil Šír. Ukrajina je „pomezní prostor“; podobnou historii má spousta států. Putinovu logiku je třeba odmítnout.

Z debaty dále také vyplynulo, že Ukrajina možná nezvládne konfrontaci s druhou největší armádou na světě, ale okupace nepřátelského území s více než 40 miliony obyvatel bude velmi těžká. Pozitivním scénářem pro Ukrajinu by však byla obnova suverenity a celistvosti země, reparace a pohnání viníků k odpovědnosti.