Soud vyhověl požadavku státního zástupce Tomáše Lejnara, který označil navržené tresty za výchovné.

Za porušení povinnosti při správě cizího majetku a za porušení pravidel hospodářské soutěže rozdal senát soudce Alexandra Sotoláře obžalovaným stejné tresty už v září 2016. Vrchní soud však tento rozsudek následně zrušil s tím, že Sotolář dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Některé části výpovědí svědků i obžalovaných totiž při hodnocení důkazů opomenul, jiné zase nepřesně interpretoval.

Nové hlavní líčení si soudce rozplánoval na čtyři dny. Nakonec ho však stihl za jeden den, když v úvodu zamítl vznesené návrhy obhajoby na doplnění dokazování i námitku na svou podjatost. „Městský soud v Praze neshledal důvody pro jakoukoliv změnu skutkových zjištění,“ zdůvodnil Sotolář dnešní rozhodnutí.

Případ se týká kontraktů s tehdejším vlastníkem práv k Opencard, firmou Haguess. Pražští radní je v dubnu 2012 jednomyslně schválili poté, co jim je doporučila hodnoticí komise. Podle rozsudku tím Haguess neoprávněně zvýhodnili.

Obžalovaní poukazují na to, že projekt Opencard byl dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Exprimátor Hudeček v dnešní závěrečné řeči neskrýval své rozhořčení.

„Mám velmi intenzivní pocit, že jsem městu i v porovnání s garniturou přede mou a po mně výrazně prospěl. Místo toho tady stojím už několikátý rok po sobě jako zločinec,“ řekl Hudeček senátu.

Státnímu zástupci, který spis přebral po obviněné kolegyni Dagmar Máchové, Hudeček vyčetl, že se na věc nepodíval kriticky a obecněji se nezamyslel nad tím, proč vlastně vznikla. „Víte vůbec, co jste říkal?“ reagoval na Lejnarův závěrečný návrh. Soudci zase sdělil, že při minulém hlavním líčení z jeho otázek zcela zjevně cítil, že si na věc už udělal názor. „Já si myslím, že takhle spravedlnost fungovat nemá. Je to hanba,“ zdůraznil bývalý politik.