„Můj názor je, že EU je těžkopádný byrokratický mechanismus, který má ovšem na své straně tu velkou výhodu, že ho tvoří 28 velmi demokratických států. V tomto se skrývá pomalost rozhodování EU, ale ona je v té pomalosti zároveň skryta její největší síla,“ poznamenal hned v úvodu Romancov. Díky mechanismu rozhodování lze totiž předpokládat, že se toto společenství se bude měnit postupně, tedy evolučně, nikoli revolučně. „Myslím, že to stádium, do kterého se dostane, bychom mohli nazvat funkční konfederace,“ doplnil.

U nás je klid, ale nejde o samozřejmost. Toto nás může ohrozit

Z jeho úst však také zaznělo, že z EU se nestane federace, jak ji známe z USA, Oba tyto celky stojí na demokratických principech, v obou společenstvích se setkáváme s určitou těžkopádností a v obou spolcích to její občané tvrdě vyčítají. To ale neznamená, že v jiných částech světa je EU oceňována. „Není lepší hlasování, než je hlasování nohama. Není lepší indikátor bezpečnosti a prosperity určitého celku, než je jeho přitažlivost pro ostatní svět. A to jsou na jedné straně Spojené státy s Kanadou a na straně druhé je to Evropská unie,“ podal svůj pohled host.

Evropané žijí v klidné části světa, ale měli bychom vzít na vědomí, že to není samozřejmost. To je ostatně vidět i na Ukrajině, které ruský prezident Vladimir Putin sebral Krym. Prozatím to prý Putina dál na Západ netáhne, Rusko může chtít rozšířit jiným směrem, třeba do střední Asie.

Česko však může být ohroženo něčím jiným. Naše ekonomika je otevřená, takže je do značné míry závislá  na otevřenosti světa. Tu reprezentují především bezpečné námořní trasy. Pokud bude nějaká námořní trasa ohrožena, nakonec to pocítíme i my. Dokud budou mocnosti preferovat obchod před armádními střety, budeme z toho profitovat. V opačném případě můžeme být ohroženi.

Čína a Islámský stát

„Ale já pochybuju o tom, že my můžeme být pro Čínu branou do EU. Branou může být nějaký velký přístav. Pokud mohl být nějaký stát branou, tak je to Řecko,“ konstatoval Romancov. Představa, že budeme pro Čínu zásadním hráčem v EU, je podle Romancova naprosto scestná. „To je naprostá pitomost,“ doplnil politický geograf. Za nesmyslné považuje také srovnání návštěvy Čínského prezidenta v Londýně s návštěvu v Praze. Obchodní a politické vztahy mezi Velkou Británií a Čínou jsou na zcela jiné úrovni než vztahy mezi Čínou a Českou republikou. Naše role je neskonale menší.

Nakonec se vyjádři i k boji s Islámským státe. Tato teroristická kvazistátní struktura nemá podle Romancova sílu nějak zásadně překreslit nám dnes dobře známé hranice. Změnit by se to mohlo pouze v případě, že by islamistům pomohl nějaký mocnější aktér. Nesmíme však zapomínat na to, že na Blízkém východě jsou problémy už dlouho a mocnosti toho začínají mít „plné zuby“. Budou se proto snažit problémy v tomto regionu vyřešit v co největším klidu.