„Zažili jsme covidovou krizi, která už je snad za námi. Ukrajinskou krizi, v jejímž středu se nacházíme. A to zdůraznilo potřebu mít víc Evropy, mít silnější Evropu, jako respektovanou velmoc,“ sdělil francouzský velvyslanec v Česku Alexis Dutertre s tím, že začaly vládnout agresivnější poměry. V Knihovně Václava Havla v Praze tak ve čtvrtek při debatě předal symbolickou pochodeň předsednictví v Radě Evropské unie Česku.

Oživení, síla, sounáležitost

Debatu s názvem Co může Česko nabídnout Evropské unii? moderoval ředitel knihovny Michael Žantovský. Nejdříve omluvil neúčast třetího hosta, tedy vedoucí Stálého zastoupení Česka při EU Editu Hrdou s tím, že je ještě v letadle a snad dorazí. Účast sice nebyla nijak ohromující, ale každý návštěvník si odnesl knížečku s projevem Václava Havla Evropa jako úkol. Z první řady pozoroval pohledem ospalého ostříže účastníky debaty exministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Velvyslanec Dutertre také zmínil, že když Francie chystala své předsednictví před šesti měsíci, tak přišla s heslem Oživení, síla, sounáležitost. Bylo pro ni důležité posílit svrchovanost Evropy v době, která je čím dál tím soutěživější, agresivnější, někdy až brutálnější. Připravila řadu programových aktivit, nicméně do toho přišla ruská invaze na Ukrajinu.

„Přišel 24. únor. To jsme nečekali. Jak říkal John Lennon: ‚Život je to, co se stane, když si začnete dělat plány!‘ Francie a celá Evropa se musela nějak popasovat s ruskou agresí proti Ukrajině. V tu chvíli pro nás bylo klíčové, aby Evropská unie zůstala sjednocená. A to se nám daří. Připravili jsme teď poslední šestý balíček sankcí proti Rusku. Poprvé jsou to kritické sankce, které jsou sledované po celém světě a EU je vnímána jako aktér, který je schopen tvrdě reagovat. Ukrajinu jsme podporovali finančně i vojensky. Vyčlenili jsme rozpočet dvou miliard eur a je to poprvé, kdy byl využit nástroj EU na podporu nečlenského státu, co se týče dodávek zbraní,“ řekl Dutertre s tím, že EU nabídla Ukrajině status kandidátské země EU.

Identifikace s Ukrajinou

Žantovský následně připomenul, že při posledním českém předsednictví začala válka v Gaze, rusko-ukrajinská plynová krize a uprostřed padla česká vláda. Tuzemský ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek nejdříve vysekl poklonu „zemi galského kohouta“ s tím, že „Francie prokázala mimořádnou empatii a její předsednictví bylo okouzlující“. Nicméně české předsednictví vstupuje do mimořádně složité situace, což ale paradoxně jeho pozici zjednodušuje. Vládne totiž větší vůle se dohodnout.