Migrační krize stále probíhá a do Evropy přicházejí další a další lidé, kteří přišli o domov. Podle Abdullaha Kurdiho je situace dokonce horší než v době, kdy se přes Středozemní moře pokusil přeplavit se svými dvěma syny a manželkou on. Z celé rodiny tehdy přežil jako jediný.

Od té doby se z celé migrační krize stala pro Evropskou unii věc „politicky toxická“ a nikdo neví, jakým způsobem ji správně řešit.

Smrt Aylana Kurdiho přitom dala uprchlíkům tvář v médiích, něco, s čím se šlo nějakým způsobem ztotožnit. Rozhořčení však netrvalo zdaleka tak dlouho, jak by bylo nutné. Veřejnost rychle zapomíná.

„Ve skutečnosti se to ještě zhoršilo. Válka eskalovala a další lidé opouštějí zemi,“ poznamenal o válce v Sýrii Abdullah, který v současnosti žije v iráckém Kurdistánu.

„Doufám, že všichni lídři světa se pokusí udělat ten správný krok a zastavit války, aby se obyčejní lidé mohli vrátit zpět ke svým životům,“ řekl Abdullah v rozhovoru pro BBC.

„Proč před tím zavíráme oči? Proč jim nedokážeme pomoci? Tohle pokračuje už šestým rokem. Nemůžeme se na to dívat, lidé umírají každý den. I děti, nevinné děti,“ dodala Abdullahova sestra Rehana, která uvedla, že rok od smrti synovce byl velmi „stresující a bolestivý“.