Když bylo Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku povoleno přistoupit k jednotnému evropskému trhu a čerpat z jeho výhod, byla součástí dohoda o vytvoření fondu, který by přispíval k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v EU a v Evropském hospodářském prostoru (EHP).
Prostřednictvím tohoto fondu tak Norsko, stejně jako Island a Lichtenštejnsko, má přispívat ke „snižování sociálních a ekonomických rozdílů“. Vedle toho ale mají také přispívat k „posílení základních evropských hodnot“, jako jsou demokracie, tolerance a právní stát.
V letech 1994-2014 takto tři evropské země poskytly 3,3 miliardy eur, v letech 2014-2021 pak dalších 2,8 miliardy eur. S ohledem na velikost ekonomik platí dominantní podíl na této částce Norsko, Island přispívá asi 1,5 procenta a Lichtenštejnsko 0,7 procenta.
V roce 2004 došlo k rozdělení mechanismu. Na Fondy EHP stále přispívají všechny tři země, vedle toho ale vznikly zvláštní Fondy Norska, čili tzv. „Norské fondy“. Ty jsou vyčleněny výhradně pro země, které vstoupily do EU po roce 2003.
Čerpat mohou celkem pět „prioritních sektorů“, které se stanovují v rámci unijních strategií. Pro období 2014-2021 to byly „Inovace výzkum, vzdělání a konkurenceschopnost“, dále „sociální začleňování, zaměstnanost mládeže a snižování chudoby“, také „životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství“, za čtvrté „kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody“, a za páté „spravedlnost a vnitřní věci“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo