V kontroverzním návrhu legislativní změny se uvádí: „Z důvodu ochrany bezpečnostních a zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace lze státní občanství České republiky udělit fyzické osobě, která byla ke dni podání žádosti o udělení státního občanství České republiky státním občanem Ruské federace, pokud předloží doklad o pozbytí státního občanství Ruské federace.“
Rusové žijící v České republice však tvrdí, že takový doklad jim nikdo nedá.
Nemůžu za to, kde jsem se narodil
Nespokojení občané Ruské federace v pátek protestovali na Staroměstské náměstí v Praze. Ministru vnitra Vítu Rakušanovi vzkázali, že nejsou žádné matrjošky ani putinovci. „Nemůžu za to, že jsem se narodil v Rusku. Jsem proti válce na Ukrajině,“ řekl reportérovi CNN Prima News ruský student informatiky.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
S ruským občanstvím se necítí bezpečně
Se svým životním příběhem se svěřila také mladá žena, která v Česku žije už od svých 16 let a pracuje jako kuchařka. S ruským občanstvím se prý necítí bezpečně, proto chtěla požádat o to české. Když se dozvěděla, že Sněmovnou prošla novela, která Rusům získání občanství ztíží, rozbrečela se. „Všechny mé sny a ambice – vše, na čem jsem pracovala posledních pět let – zkrachovalo. Od Ruska nemůžu získat dokument, že se vzdávám občanství, prostě to nejde,“ konstatovala Eleanora.
V Rusku se narodil také Alexej. V České republice žije už 13 let, má tu manželku i dítě. Se starou vlastí neudržuje žádné spojení. „Nedej bože, aby můj nový domov šel stejnou cestou jako země, kterou jsem kdysi také nazýval domovem,“ řekl Alexej.
ParlamentníListy.cz oslovily všech 81 senátorů s dotazem na jejich hlasování o celé novele Lex Ukrajina. Několik jich přiznalo, že jim lidé pocházející z Ruska píší a žádají je o pochopení. Mnozí si prý našli třeba senátora a lékaře Jana Pirka.
„Je naprosto zásadní, aby zákon včetně některých částí, zejména zavedení nového trestného činu ‚neoprávněná činnost pro cizí moc‘ a zpřísnění podmínek pro udělování českého občanství občanům Ruské federace, jasně vymezoval hranice a zabránilo se omezování demokratických práv občanů,“ řekl pro ParlamentníListy.cz senátor Robert Šlachta.
„Osobně mám problém s oběma pozměňovacími návrhy a četl jsem řadu e-mailů od v ČR žijících Rusů i komentář Petra Dimuna k záležitosti svobody slova. Zvážím podání pozměňovacího návrhu, který bude spočívat ve zrušení obou zmíněných ustanovení,“ řekl pro ParlamentníListy.cz třeba nový ostravský senátor Martin Bednář z ANO.
Senátor Zdeněk Hraba, předseda stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, také připomněl, že přijímání legislativy prostřednictvím nesouvisejících poslaneckých přílepků je protiústavní, což nedávno konstatoval i Ústavní soud ČR.
Senátorka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová upozorňuje také na fakt, že novela má nabývat účinnosti hned po vyhlášení. „To je v rozporu s legislativními pravidly vlády, a adresátům tak zásadní změny neposkytuje dostatečnou dobu na seznámení s novou právní úpravou,“ poznamenává.
Chtěli jsme žít ve svobodné zemi
Na senátory se obrátil občan Ruské federace Sergej Irjupin, který i s rodinou žije v Česku už od roku 2018. Jeho dopis mají ParlamentníListy.cz k dispozici.
„Po anexi Krymu a válce na Donbase se situace v Rusku rok od roku zhoršovala. A neměli jsme na to žádný vliv. Neviděli jsme tam už pro sebe a naše děti žádné perspektivy. Chtěli jsme žít ve svobodné a demokratické zemi. A doufali jsme, že Česká republika se takovou zemí stane. Proto mě nesmírně překvapil a zarmoutil protiústavní a diskriminační charakter dodatečného přílepku zákona lex Ukrajina 7, který uzavírá možnost získat české občanství všem Rusům,“ uvedl člen pražského protiválečného výboru, jenž vznikl v prvních dnech po invazi na Ukrajinu v únoru 2022, a muž zařazený v Rusku na federální seznam hledaných osob za protiválečná vyjádření na sociálních sítích.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská