Sněmovní hnutí Úsvit dlouhodobě navrhuje cestu výrazného zpřísnění zákona o náboženských společnostech, který by odebral církvím některá zvláštní práva, například vyučovat náboženství ve státních školách nebo vykonávat duchovenské služby v ozbrojených silách. Návrh Úsvit předložil již vloni, kolegové jim ho tehdy smetli ze stolu. Nyní však Úsvit věří, že po sérii teroristických útoků nastala příležitost znovu se jím zabývat.

Podle deníku Právo poslanci nějakou formu zamezení radikálního islámu zvažují. I premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil pochybnosti, zda se západní společnosti daří muslimy integrovat, a vyslovil pochybnosti, zda bychom měli stát o to, aby u nás nějaká silná muslimská komunita vůbec vznikla.

Prozatím však politici příliš nevědí, jak problém legislativně ošetřit. Úsvit stále prosazuje své zpřísnění podmínek pro všechny náboženské společnosti, ač jej ostatní stále odmítají. Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák mluví o diskriminačním charakteru záměru a obává se i případného rozporu s Ústavou. Další jsou ještě ostřejší, předseda TOP 09 Miroslav Kalousek Právu vzkázal, že on není populistou a odmítá jakékoliv náboženství spojovat s terorem.

S jinačím návrhem přišel o víkendu v rozhovoru pro Právo zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Ten navrhl přímo „zákon o islámu“, který by jeho vyznavačům vytyčil mantinely. „Když máme zákonem upravenou katolickou církev, tak proč ne islám? Takový zákon mají ostatně Francie nebo Rakousko,“ uvedl Křeček. Zákon by podle něj měl přesně vymezit, kdo může kázat, zda se mohou stavět mešity, nebo kdo je bude moci financovat.