Tunisan, který v Bruselu zastřelil dva švédské fotbalové fanoušky, byl pro belgické úřady známou firmou. Ani přes vyhodnocení tohoto muslimského migranta jako bezpečnostní hrozby ale úřady nedokázaly zabránit tragédii, podobně jako v jiných případech. Francouzským úřadům byli například dobře známi někteří syrští teroristé s vazbami na Islámský stát, kteří stáli za útoky v Paříži v roce 2015.  

I v případě bruselského střelce šlo o známou osobu, tuniského nelegálního migranta, který byl vyhodnocen jako bezpečnostní hrozba, byla mu zamítnuta žádost o azyl a měl být vyhoštěn z Belgie. K jeho vyhoštění ale kvůli zahlcení systému již nedošlo a tak mohl naplánovat svůj krvavý útok.

Příběh střelce narozeného v Tunisku odhaluje nedostatky systému, který Belgie vytvořila po masivním selhání zpravodajských služeb při teroristických útocích, při nichž v letech 2015 a 2016 zahynuly stovky lidí v Paříži a Bruselu.

„Pětačtyřicetiletý muž nebyl v minulosti odsouzen, ale belgickým orgánům činným v trestním řízení byl znám pro řadu podezřelých aktivit, včetně podezření z obchodování s lidmi, a ohrožování bezpečnosti státu,“ řekl ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne, jak informuje server Politico.eu.

„Belgické úřady se o střelci poprvé dozvěděly v červenci 2016 od policie jiné evropské země s tím, že muž má radikalizovaný profil a uvažuje o cestě do konfliktní zóny za džihádem,“ uvedl Van Quickenborne.

Přesto vrahovo jméno nikdy nebylo zařazeno na federální seznam teroristů, který byl vytvořen za účelem monitorování aktivit souvisejících s terorismem po teroristických útocích na bruselském letišti a stanici metra v roce 2016.

„Informace byla ověřena, nic jiného se nedalo dělat,“ dodal Van Quickenborne, podle něhož byly zpravodajské služby v té době zavaleny desítkami zpráv podobného charakteru denně, protože Belgie a Evropa procházela velkou teroristickou krizí. „Ačkoli byl znám orgánům činným v trestním řízení, neexistovaly žádné konkrétní indicie o jeho radikalizaci – proto nebyl na seznamu teroristů,“ dodal ministr.

Přitom ještě začátkem letošního roku byl Tunisan zadržen a vyslýchán policií poté, co údajně vyhrožoval obyvatelům azylového centra. To dalo tip belgické federální policii, která svolala schůzku protiteroristické pracovní skupiny, aby ho vyšetřila. Schůzka této pracovní skupiny byla naplánována na 17. října – střelec však udeřil noc předtím.

V roce 2020 přitom měl být Tunisan z Belgie vyhoštěn poté, co mu byla zamítnuta žádost o azyl. Oficiální dopis o vyhoštění si však imigrant nepřevzal na své uvedené adrese. Belgičtí občané se nyní ptají, jak je možné, že nelegální imigrant, roky sledovaný pro potenciálně nebezpečné jednání, může provést teroristický útok.