Horní komora Parlamentu dnes schválila mediální novelu, která přináší zásadní změny v oblasti veřejnoprávních médií. Novela mimo jiné zvyšuje televizní a rozhlasové poplatky, rozšiřuje definici přijímačů a zavádí plošné poplatky pro firmy. Pro návrh hlasovalo 47 senátorů, proti bylo 22.
Kdo hlasoval proti
Mezi 22 senátory, kteří se postavili proti navýšení koncesionářských poplatků, byli i někteří výrazní političtí představitelé napříč spektrem.
Proti hlasoval například Zdeněk Hraba z Občanské demokratické strany, přestože novela vzešla z ministerstva kultury vedeného jeho stranickým kolegou Martinem Baxou.
Záporně se vyjádřil také Robert Šlachta ze senátorského klubu ANO a Jiří Čunek z KDU-ČSL.
Mezi nezařazenými senátorkami, které hlasovaly proti, byly Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová.
Kdo hlasoval pro
Zvýšení poplatků podpořili zejména senátoři z vládního tábora.
Pro novelu hlasovala senátorka Miroslava Němcová ze senátorského klubu ODS a TOP 09. Stejně se vyslovil i předseda Senátu Miloš Vystrčil a senátor Tomáš Töpfer, kteří jsou členy téhož klubu.
Hlas „pro“ odevzdal také senátor Břetislav Rychlík z TOP 09 a senátor David Smoljak (STAN).
Televizní poplatek se má zřejmě od května zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně, u rozhlasového půjde o navýšení o 10 korun na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy je hlavním důvodem to, že poplatky nebyly valorizovány – v případě televize od roku 2008 a u rozhlasu dokonce od roku 2005 – a jejich reálná hodnota tak v čase výrazně klesla.
Novela dále rozšiřuje definici přijímače i na zařízení, která umožňují sledování vysílání přes internet – tedy například chytré telefony, tablety nebo počítače. Poplatky se nově budou vztahovat i na firmy podle počtu zaměstnanců, přičemž podniky do 25 zaměstnanců zůstávají od poplatků osvobozeny.
Opoziční hnutí ANO se v Senátu pokusilo prosadit, aby účinnost zvýšených poplatků začala až v polovině příštího roku, tedy po zářijových sněmovních volbách. Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová svůj návrh odůvodnila mimo jiné pochybnostmi, zda je zvýšení poplatků v souladu s pravidly Evropské unie o přípustné veřejné podpoře.
Opoziční představitelé zároveň zopakovali, že pokud se po volbách vrátí k moci, nahradí současný systém financování médií veřejné služby přímou podporou ze státního rozpočtu.
Senátoři připravili kontrolu hospodaření ČT a rozhlasu
Současně novinář Filip Rožánek informoval o tom, že senátoři připravili návrh novely ústavy, která by umožnila Nejvyššímu kontrolnímu úřadu prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Tento krok má širokou politickou podporu – souhlasí s ním jak vládní, tak opoziční zákonodárci, stejně jako samotná veřejnoprávní média a vláda.
Senát plánuje projednat novelu ve zrychleném režimu, aby se nejpozději v květnu dostala na půdu Poslanecké sněmovny. Bude však záležet na poslancích, zda stihnou návrh schválit ještě v tomto volebním období.
Senátoři připravili novelu ústavy, která umožní Nejvyššímu kontrolnímu úřadu prověřit hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Záměr má všeobecnou podporu vládních i opozičních zákonodárců. Souhlasí s ním také vláda i obě média. Senát projedná novelu zrychleně, aby se…
— Filip Rožánek (@rozanek) April 9, 2025
Kritika z řad mladé generace: Podraz jako prase, tvrdí Matěj Gregor
K navýšení poplatků se ostře vyjádřil také předseda mládežnické organizace Generace Motor Matěj Gregor. Na svém facebookovém profilu připomněl předchozí sliby koalice SPOLU, konkrétně pak připomněl, jak ODS slibovala „nezvýšíme koncesionářské poplatky“.
Gregor pak krok Senátu označil za hrubé porušení těchto slibů: „Podraz jako prase. Poplatky se nejen zvednou, ale zároveň se rozšíří i na platby za chytrý telefon. SPOLU lže úplně ve všem,“ napsal.
V závěru svého komentáře zpochybnil finanční nároky České televize: „ČT už teď dostává 7 miliard. To nestačí? Stačí. Každý musí šetřit, když je jakákoli jiná firma v deficitu. Nikdo se jí naprosto skládat nebude.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská