Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních měsících opakovaně upozorňuje, že bundeswehr potřebuje tisíce nových vojáků, aby mohl plnit závazky NATO. Německo má podle aliančních plánů posílit své jednotky, ale nábor dobrovolníků zaostává. „Bez dostatečného počtu lidí nebude možné zajistit obranu ani důvěryhodnost našich závazků,“ řekl Pistorius, jak informuje agentura Reuters.  

Debata se mezitím posouvá od čistě vojenské otázky k širšímu společenskému tématu. Vláda zvažuje nejen návrat klasické branné povinnosti, ale i zavedení tzv. národní služby – systému, v němž by mladí lidé mohli absolvovat vojenský výcvik, civilní službu v sociální oblasti nebo například ekologické projekty. Tento koncept má podle zastánců posílit občanskou odpovědnost i pocit sounáležitosti společnosti.

Klasický model povinné vojenské služby má však řadu odpůrců. Kritici varují, že by šlo o zásah do osobní svobody mladých lidí a zásadní zásah do pracovního i studijního života celé generace. Navíc Německo už nemá infrastrukturu potřebnou pro masové odvody – chybějí kasárna, výcviková zařízení i instruktoři. Návrat ke starému systému by vyžadoval obrovské investice.

Rozdílné postoje panují i v politice. Konzervativní CDU/CSU dlouhodobě podporuje obnovu povinné služby, případně alespoň registraci všech osmnáctiletých mužů a žen, z nichž by byli vybráni vhodní kandidáti. Naopak sociální demokraté (SPD) a Zelení upřednostňují dobrovolný systém doplněný o motivační opatření – například finanční podporu nebo zjednodušené přijetí na univerzitu po absolvování služby.

Podle průzkumů veřejného mínění je německá společnost v otázce povinné služby rozdělena. Starší generace má k jejímu návratu spíše pozitivní postoj, zatímco mladí lidé jej odmítají. Podle deníku The Washington Post vidí většina mladých Němců službu spíše jako formu ztraceného času než jako příležitost k občanské zkušenosti.