Nemohou se vrátit domů, ale jezdí si tam na dovolenou. Němci zuří nad příběhy s migranty

16.08.2024 7:12 | Monitoring

Zvláštní zástupce německé spolkové vlády pro dohody o migraci Joachim Stamp z liberální FDP „šílí“. V tomto duchu se o vládním politikovi rozepsal server nejčtenějšího listu Bild, podle kterého koaličního politika přivádí do varu běženci z Afghánistánu, kteří tvrdí, že nemohou žít ve své zemi, ale na dovolenou do Afghánistánu s klidem jezdí. Uprchlíci žádající o azyl v Německu si naproti tomu stěžují na jednu „katastrofu“.

Nemohou se vrátit domů, ale jezdí si tam na dovolenou. Němci zuří nad příběhy s migranty
Foto: repro foto Youtube
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Německo už řadu let řeší, jak se popasovat s několik let trvající imigrací. Koaliční politik Joachim Stamp z řad liberální FDP se kvůli tomu dostává do varu. Ba přímo šílí. Alespoň podle serveru deníku Bild.

Vytáčí ho totiž volání uprchlíků z Afghánistánu, kteří sice německým úřadům tvrdí, že nemohou žít ve své zemi, ale na dovolenou do Afghánistánu klidně jezdí. „Jsem naštvaný: Neúnavně pracujeme na tom, abychom do migrace vnesli větší řád. Nedostatek konzistence v tomto bodě ničí spoustu věcí.“

A jak vlastně celý systém funguje?

Vstupní branou do Afghánistánu je podle deníku Bild Írán, kde mohou žadatelé získat patřičné povolení pro vstup do Afghánistánu ovládaného Tálibánem, přičemž jde o povolení, které se vejde na jeden list papíru. Tento list lze v případě potřeby vytrhnout a zahodit, takže o cestě Afghánců z Německa do jejich vlasti nezůstávají prakticky žádné důkazy.

„Cestování do údajné země pronásledování přirozeně také zpochybňuje status ochrany, pokud existují snadno dostupné cestovní trasy do Afghánistánu, tak také existuje možnost repatriace,“ zaznělo z hamburského ministerstva vnitra.

Jednou z možností jak imigraci omezit, je zavedení karty, na kterou budou žadatelé o azyl dostávat dávky pro uprchlíky. Fyzicky nebudou dostávat peníze na ruku. Každá německá spolková země si může systém fungování karty upravit po svém. Od února 2024 funguje tzv. sociální karta v Hamburku, kde si ji úřady pochvalují.

Platební karta má debetní funkci na základě kreditu, takže funguje bez účtu. Nelze jej použít do zahraničí ani pro převody. Převody „z karty na kartu“ také nejsou možné, napsal Norddeutscher Rundfunk (NDR). Kartu lze vydat v digitální podobě pro chytrý telefon nebo jako fyzickou kartu. Peníze se na kartu automaticky načítají každý měsíc. Již není nutné dostavovat se osobně na úřady. Vizuálně karty vypadají jako každá jiná platební karta – při placení tedy nelze rozpoznat status uprchlíka. Spolupráce s poskytovatelem karet Visa má zajistit vysokou úroveň akceptace karty. Výdaje prý úřady nekontrolují.

„V polovině srpna mělo v Hamburku platební kartu 2130 žadatelů o azyl. I přes žalobu těhotné ženy u hamburského sociálního soudu se Hamburk drží platební karty. Soud v neodkladném řízení rozhodl, že žena by měla mít možnost vybrat si více peněz v hotovosti, protože by také dostala více dávek vzhledem ke své zvláštní životní situaci. Město oznámilo, že se proti rozsudku odvolá a model platebních karet nevidí jako zásadně ohrožený,“ uvedl NDR.

Server magazínu Focus vyzpovídal některé uprchlíky, kteří mají obdobnou kartu při sobě. Dva z nich – jednadvacetiletý Ramese z Afghánistánu a patnáctiletý Abdul z Iráku – ji označili za katastrofu. Už proto, že prý kartu přijímají jen v Lidlu. Oba mladíci pobývají v Německu asi rok a tři čtvrtě.

„V Iráku to pro nás bylo velmi nebezpečné. Naše rodina měla potíže s mužem, který se pak stal odpovědným za vládu. Báli jsme se, že tento muž zabije mého otce. Kdybychom se vrátili do Iráku, bylo by to pro nás velmi nebezpečné. Jakmile mi bude 18, bude to pro mě také velmi nebezpečné. Pak chtějí zabít nejen mého otce, ale i mě,“ popsal svou situaci Abdul.

Ramese prozradil, že než byla zavedena karta, dostával na ruku 460 euro měsíčně, v přepočtu asi 11 500 korun. Ale dnes je to jinak. Dnes už pracuje a nepobírá dávky, nýbrž mzdu.

Druhý důvod, proč je podle obou mladíků karta katastrofou, spočívá v tom, že je při jejím předložení zřejmé, že jste uprchlík.

„Mnoho lidí se na tebe dívá a výraz jejich tváře říká: On nechce pracovat,“ popsal svůj pohled na věc Abdul, který žije v ubytovně pro uprchlíky spolu s dalšími pěti lidmi na pokoji.

Do Německa se prý dostali na třetí pokus přes Turecko. Pašerákovi zaplatili 30 tisíc euro. Kde vzala rodina tolik peněz? Doma v Iráku prý naprosto všechno prodali. V přepočtu na české koruny jde o 750 000.

Od úřadů prý teď rodina dostala vyrozumění o deportaci, ale verdiktu se hodlá bránit.

Rames zatím žádné podobné rozhodnutí nedostal, ale i tak se zlobí.  

„Platební karta nefunguje ani pro jazykové kurzy. Když dokončíme jednu knihu a budu potřebovat další, musím ji zaplatit v hotovosti. Nerozumím: Máme se integrovat, ale je nám to ztíženo,“ zlobil se Rames.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloš Polák



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Konec evropské a anglosaské totality se přibližuje mílovými kroky, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseJirka_I. , 16.08.2024 9:18:26
Čím větší debility vymýšlí tím rychleji skončí. Ekoklima šílené fantasmagorie, sociální inženýrství, adorace duševně nemocných lidí a neevropských vandráků, totalitní příkazy, zákazy a zákony, to všechno jsou hřebíčky do rakve takzvané západní civilizace. Konec takzvaného euroatlantického totalitního hnusu už klepe na dveře.

|  13 |  0

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…