Podle Hostomského jsme už prošvihli ten správný moment, kdy bychom měli skončit s veškerými opatřeními. „V létě to už vypadalo opravdu dobře, lidé si ve velkém prošli tou nemocí, byli jsme více než z půlky očkovaní, tak jsem říkal, že už žádná vlna nebude. Pak ale přišla vlna té delty a já sebekriticky přiznávám, že jsem se trošku mýlil. Na druhou stranu je potřeba si říct, na co se vlastně zaměřujeme, protože ta čísla infikovaných sice obrovsky stoupla, ale daleko relevantnější je dívat se na počet hospitalizovaných, respektive těžce nemocných,“ vysvětluje Hostomský, že varianta delta už tolik nezahlcovala nemocnice.

„A na to, když se zpětně podíváme, tak ke konci varianty delta, což je již jisté, počet těch skutečně těžce nemocných i těch úmrtí je daleko menší, než byly ty vlny před rokem. Takže trochu jsme i pravdu měli,“ říká Hostomský pro CNN Prima NEWS s tím, že to z pohledu evoluční biologie dává naprostý smysl.

„Z pohledu evoluční biologie je přirozené, že ty viry postupem času oslabují. Nové viry, když se dostanou do populace, kolem sebe kopou a spousta lidí to odskáče, ale ten virus toto nechce, jeho evolučním posláním je dále se šířit, a on tak zkouší, co nejvíce funguje, a časem pak zjistí, že zabíjením těch hostitelů to nefunguje. Ta tendence, jak je známo i ze starších případů španělské chřipky, je vždy stejná. Ten virus nás nechce vyhubit, on se chce šířit, a to je patrné na variantě omikron, že ten virus pracuje na své infekčnosti,“ vysvětluje biochemik.

„Omikron, to mi jako vědci připadá jako neskutečná evoluční vymoženost, že ten virus to skutečně doladil téměř do dokonalosti, protože on je skoro čtyřikrát nakažlivější než delta a ještě mnohonásobně více než ty první varianty, ale přitom nepůsobí takovou škodu. A to přesně vychází z našich dřívějších zkušeností s ostatními patogeny,“ říká Hostomský.

Proto by Hostomský už epidemii dále neřešil v rámci současných restrikcí. „Ten omikron je tak úspěšný, že se mu v podstatě nevyhneme, ani s maximálním úsilím společnosti, která nás bude stát miliardy korun, ji můžeme maximálně zpomalit. Je to tedy už spíš otázka logistiky, jak to co nejlépe zvládnout, ale jisté je, že se tím omikronem nakazí všichni. Sledování počtu nakažených proto nedává smysl. Samozřejmě že desetinásobný počet nakažených přirozeně zvedne i počet hospitalizací, ale z těch dat ze světa vidíme, že i ty hospitalizace jsou s lehčími průběhy,“ má jasno Hostomský.

Omikron je podle Hostomského pro nás obrovská příležitost, abychom se s koronavirem naučili žít. „Covid-19 se jednoduše stane endemickým každoročním onemocněním na úrovni chřipky. My například používáme označení běžné nachlazení, ale co to znamená z virologického hlediska? To je prostě skupina mnoha virů, koronavirů, adenovirů a dalších, které se usazují na horních cestách dýchacích a do těch plic nejdou, a ten omikron se chová stejně. Ze SARS-COV-2 se prostě stane běžný virus a nyní už jsme na prahu této situace, jen si to musejí politici uvědomit,“ radí biochemik politikům.

Současná vlna testování ve firmách a nařízená pětidenní izolace a karanténa podle Hostomského může kvůli šíření omikronu znovu zastavit ekonomiku. „A ještě se to všechno udělá na základě antigenních samotestů, které nejsou příliš citlivé a mají velkou chybovost, je tam spousta těch falešně pozitivních, podle odhadů to je až 50 %. A tyhle zdravé lidi pošleme domů a oni budou v té ekonomice chybět. Ani PCR test to úplně nevyřeší, protože ten je zase až příliš citlivý a dokáže zachytit přítomnost viru i dávno po prodělání nemoci a neříká nic o tom, zda je ten člověk nakažlivý,“ štve biochemika.

„Proto bych se vůbec nevěnoval nějakým pozitivně testovaným, ale jen lidem s příznaky, jako kýchání, kašlání, teplota a podobně. Takoví lidé by měli být doma, u těch bezpříznakových lidí je šance, že někoho nakazí, opravdu minimální,“ dodává Hostomský, že bychom měli přestat počítat nakažené a sledovat případné kontakty a uvalovat karantény a izolace na zdravé lidi.