Neziskovky rehabilitovaly jeden z nejodpornějších principů totality, varoval Jaroslav Bašta. Srbský novinář přidal přímou zkušenost s dvojím metrem EU

05.12.2018 17:22 | Zprávy

REPORTÁŽ Padesátky jsou zde a v té nejtvrdší podobě. Začíná se totiž hovořit o ideologické diverzi. Slovník studené války z úst politiků a estébáků nahradila slova moralizujících neziskovek. Tak hodnotí současnou situaci bývalý velvyslanec v Rusku a disident Jaroslav Bašta. K tomu srbský novinář dodává poznatek, že pokud Balkánské země „drží lajnu“ EU, může tam být megakorupce a místní samozvaní vládci si mohou téměř beztrestně dělat cokoliv – včetně útoků na novináře. Růžové brýle mámení, které si nasazuje Brusel, a několikerý metr, jenž platí pro různé státy v různých oblastech Evropy, je do očí bijící – kromě úředníků a komisařů EU.

Neziskovky rehabilitovaly jeden z nejodpornějších principů totality, varoval Jaroslav Bašta. Srbský novinář přidal přímou zkušenost s dvojím metrem EU
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Srbský novinář Teša Tešanovič, který se zúčastnil konference o svobodě médií v ČR, popsal situaci v této postjugoslávské zemi následovně: „Ideologická cenzura na Balkáně existuje, některé věci prostě nejsou dovoleny. Tento typ cenzury ovšem převládá i v západních zemích, ne na Balkáně, protože západoevropské země mají delší tradici demokracii a lépe vybudované demokratické instituce. Takže ví, co mohou říkat, a co ne. Tím, že akceptujeme používání určitých pojmů, tím vlastně přijímáme určitý způsob myšlení a tím jsme omezeni.“

Bez cenzury? Jde to i jinak…

Cenzurování není podle srbského novináře příliš rozšířeno na Balkáně. „Důvodem je, že většina vedení zemí na Balkáně nemá prakticky žádnou vlastní ideologii. Ideologie těchto lidí je zůstat ve vedení, jak dlouho to nejvíc půjde. Nemají žádný problém s tím, co říkáte nebo píšete v médiích, pokud ovšem je nebo lidi, kteří jsou s nimi v kontaktu, nenapadnete. Nejsilnější reakce proti zločinu je, že buď se dotknete lidí, kteří s ním spolupracují nebo kteří politiky financují. I žurnalisté na Balkáně musí čelit těmto problémům, ovšem s jednou velkou změnou. Není žádný problém, aby u nás volně hovořili a psali o Sýrii, o Krymu a o dalších věcech. Objektivně tedy mají svobodu hovořit o těchto věcech. Nevím však, jak to bude dlouho trvat,“ uvedl poměrně pesimisticky Tešanovič.

Držet hubu a krok

„Evropská unie si příliš nevšímá svobody médií na Balkáně. Oni mají hlavní zájem na tom, aby jejich hlavní geopolitické cíle se na Balkáně prosazovaly. A to do té doby, dokud jim vedení těchto zemí pomáhá v uplatnění těchto cílů. EU řekne – situace je výborná a svoboda tisku je v těchto zemích zajištěna. A přesto novináři na Balkáně a v Srbsku mohou být pod velkým tlakem, když se dostanou ke konkrétním svědectvím,“ zakončil svůj krátký referát Tešanovič.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Vize

Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vaše strana nějaké konkrétní návrhy třeba důchodové reformy nebo ekonomickou vizi, jak zlepšit naši životní úroveň? Zatím mi to přijde tak, že spíš jen kritizujete, ale s něčím vlastním nepřicházíte. Sice nemáte ve sněmovně zastoupení, ale pokud ho chcete mít, nemys...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vztek Šichtařové. Krize, o které se raději nemluví. V Evropě se ale dějí věci

18:18 Vztek Šichtařové. Krize, o které se raději nemluví. V Evropě se ale dějí věci

Ekonomka Markéta Šichtařová začala své pravidelné ekonomické zpravodajství velmi zostra. „Dneska se …