Jaroslava Truksová má s manželem kavárnu ve Žďáru nad Sázavou. Nejsou OSVČ, mají eseróčko, a to je potíž. Státní jednorázová pomoc 25 000,- se na ně nevztahuje. Zvýhodněnou půjčku z programu COVID nezískali. Protože jsou oba zaměstnanci své malé firmy, měli by nárok jen na osmdesátiprocentní náhradu mzdy. Nejprve by si ji ale museli vyplatit a nemají z čeho.

"Teď jsme jakoby ve fázi, že jako nemáme nárok na nic," uvedla Truksová s tím, že stát jim fakt nepomůže. "Na stát jsme momentálně naštvaný úplně hrozně. A nebaví mě prostě furt poslouchat to, že pomůžou, že nikoho nenechají padnout, že se budou snažit, ale všechno to jsou prostě jenom lži, to vůbec není pravda," dodala.

Obdobně je naštvaná i Yvetta Veselská, která má krámek s oděvy v Havlíčkově Brodě. Má taky s.r.o., ve kterém je sama jednatelkou. Jako jednatelka nemá nárok ani na náhradu mzdy, ani na Pětadvacítku. "Jsem hodně naštvaná na stát, že nám není schopný dát nějakou podporu jako ostatním. Na ty se s.r.o. se opravdu zapomnělo," řekla. To potvrzuje i Vladimír Buriánek ze Splzova, kde má restauraci a penzion. I on má s.r.o. Ministryně financí slibuje, že to vláda napraví. Zatím prý situaci mapuje.

A na koho vláda ještě úplně zapomněla? Na ty, kdo pracují jen na dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti. Tedy DPP a DPČ. Kateřina Korešová z Děčína je samoživitelkou na rodičovské. Pracuje jako brigádnice na dohodu. Ještě v únoru s penězi vycházela. O část výdělku ale kvůli karanténě přišla. Alimenty jí nechodí. Teď musí vyjít jen s deseti tisíci, a to nestačí, zaznívá v reportáži. .