Do opakování prezidentských voleb v Rakousku zbývá čtrnáct dní a výsledky průzkumů naznačují, že to 4. prosince bude opět velmi těsné. Ani po více než půl roce od květnových voleb se na preferencích obou kandidátů mnoho nezměnilo. Před deseti dny proběhl průzkum, ve kterém sice zvítězil Hofer, jak ale konstatoval deník Krone, jeho náskok před Van der Bellenem byl jen v řádu desetin procenta a u voleb může být vše jinak.

V květnu zvítězil nezávislý kandidát a bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen, když získal 50,35 %. Ovšem rakouští Svobodní, kteří do bojů o prezidentský úřad vyslali svého kandidáta Norberta Hofera, napadli volby u soudu pro jejich neregulérnost, ten jim dal za pravdu a rozhodl o jejich opakování. Ovšem rakouské volby se komplikovaly i poté. Původně se měly konat na začátku října, ale měsíc před tím se zjistilo, že nelepí hlasovací obálky a došlo k dalšímu oddálení termínu.

Ten byl nakonec stanoven na zmiňovaný 4. prosinec a tentokrát by snad již konání voleb nemělo nic bránit. Od květnových voleb došlo ve světě ke dvěma zásadním změnám, které by, jak doufají příznivci Hofera, mohly pomoci právě jejich kandidátovi. V červnovém referendu si Britové odhlasovali vystoupení z Evropské unie a před 14 dny se stal prezidentem USA Donald Trump. Hofer je přitom velkým kritikem EU a stejně jako Trump se staví negativně vůči multikulturalismu i politické korektnosti.

Van der Bellen je i vzhledem ke své minulosti, kdy byl příznivcem komunismu a později šéfoval rakouským Zeleným, vnímán jako přesný protiklad Hofera. Vyjadřuje se kladně v otázce přijímání dalších uprchlíků, podporuje předávání národních pravomocí do Bruselu a stejně tak je příznivcem multikulturalismu. Rozdílné postoje obou kandidátů se projevily také ve včerejší, první ze tří plánovaných televizních diskuzí.

Jak uvádí deník Die Presse, debata se sice nesla v klidnějším duchu, ale přesto se Hofer a Van der Bellen dokázali v některých tématech pořádně rozohnit. Emoce vzplály zejména, když se přeli o to, kdo z jejich fanoušků se na sociálních sítích chová hůře. Van der Bellen i Hofer jsou totiž často na sociálních sítích zobrazováni svými odpůrci jako nacisti. Van der Bellen kvůli svému otci a Hofer zase pro své údajné současné xenofobní a extremistické názory.

Na Twitteru se například šířila fotokoláž, jejíž součástí byla fotka Hitlera s jeho oblíbeným vlčákem a obdobná fotka Van der Bellena. „Něco takového je samozřejmě špatně a nemělo by to být,“ připustil Hofer, jemuž jeho odpůrci na billboardech běžně malují hitlerovský knírek a v posledních dnech také příčesek, který má zase symbolizovat jeho ideovou spřízněnost s „xenofobem a extremistou“ Donaldem Trumpem.

Oba prezidentští kandidáti se dle očekávání opět neshodli na řešení migrační krize. Van der Bellen i v televizním duelu opět chválil německou kancléřku Merkelovu za její přistěhovaleckou politiku otevřených dveří, Hofer její rozhodnutí označil za „velkou chybu“. Podle průzkumu OGM přesvědčil více televizních diváků Hofer (49 %), kdežto výkon jeho rivala Van der Bellena označilo za přesvědčivější jen 41 % nich.