„Začne se samozřejmě obviňováním. Povedou se spory o rozpočty, přesčasy, bezpečnostní standardy a další věci,“ konstatuje Murray a dodává odkaz na článek, podle něhož francouzská vláda neposkytovala na opravu katedrály dostatek prostředků. „Ale pokud může Notre-Dame shořet, pak je toto zbytečné, protože nám to říká něco příliš závažného, abychom to mohli skousnout. Jak jsem řekl ve své knize před několika lety, v určitých ohledech se o budoucnosti evropské civilizace rozhodne podle toho, jak se stavíme ke kostelům a jiným kulturním památkám. Budeme je nenávidět, ignorovat, pracovat s nimi, nebo je dále uctívat? Budeme je udržovat?“ ptá se autor knihy Podivná smrt Evropy.
Politici si podle Murrayho myslí, že epochy tvoří rozhodnutí v politice, ale není tomu tak. Tvoří je to, co po sobě zanecháme a jak se staráme o to, co nám zanechali předkové. „I pokud se ukáže, že dnešní neštěstí byla jedna z nejnepravděpodobnějších náhod, naše doba bude stejně ta, kdy jsme ztratili Notre-Dame.“ A dodává, že takto budeme o katedrále hovořit i s budoucími generacemi, jako o pokladu, který jsme ztratili.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas