Podle Stephena Fidlera se vzhledem k vítězství Donalda Trumpa a brexitu začala v loňském roce psát nová kapitola historie. „Tyto dvě události zvrátily proces globální ekonomické integrace asi nejvíce od doby druhé světové války. V Evropě navíc získávají stále silnější půdu pod nohama antiestablishmentová hnutí, která mohou dále získat v letošních volbách ve Franci, Německu i Nizozemsku,“ uvádí Fidler s tím, že země eurozóny navíc trápí dluhová krize a nezaměstnanost.

„Volný trh a převratné technologické změny vytáhly miliony lidí z chudoby a vytvořily z nich stále se rozšiřující střední třídu. V bohatých zemích se tento jev projevuje znatelněji. Ale i zde přerozdělování bohatství probíhá disproporčně a mnoho lidí se tak cítí globalizací spíš ještě více znevýhodněno. V důsledku technologického vývoje se tak postupně dále rozevřely nůžky mezi bohatými a vzdělanými a těmi ostatními. Reálné mzdy např. ve Velké Británii poklesly o 10 %.“

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Fidler dále připomíná studii britského think-tanku Resolution Foundation, která naznačuje důležité paralely mezi volbou Trumpa a hlasováním pro odchod Velké Británie z Evropské unie. „Pro obojí hlasovali méně vzdělaní lidé a tento jev se projevuje po celé Evropě. Starší a nevzdělaní voliči se obávají imigrace a podporují antiglobalizační politické strany. Kombinace ekonomických problémů a obav z imigrace a terorismu vyústila ve vzdor proti politickému mainstreamu a elitám.“

Jak Fidler zmiňuje, situace ještě více graduje působením Ruska. „Prezident Evropské unie Donald Tusk v říjnu uvedl, že se Rusko neustále snaží oslabovat EU prostřednictvím šíření dezinformací, kyberútoků a vměšováním se do vnitřní politické situace členských zemí. Americké zpravodajské služby konstatovaly, že se Moskva rovněž snažila ovlivnit americké prezidentské volby s cílem dopomoci k vítězství Donaldu Trumpovi.“

„Proces globalizace potřebuje hnací motor. V 19. století tuto roli plnila Velká Británie, kterou v minulém století vystřídaly Spojené státy. Amerika se však patrně bude pod Trumpem soustředit více na své vlastní záležitosti. Promluvit do celého procesu by chtělo Rusko, ale nemá na to potřebnou ekonomickou sílu. Takže už zbývá jen Čína, na kterou v době celosvětové finanční krize pohlíželi lidé jako na stabilizační prvek.“

„Připravenost Číny převzít roli globálního lídra však vzbuzuje mnoho otázek. Stejně jako vzbuzuje mnoho otazníků skutečnost, jestli to ostatní, v čele s Donaldem Trumpem, připustí. V každém případě z toho vyplývá, že svět čekají velmi nejisté zítřky,“ předpovídá Fidler.