Jana Bobošíková vyložila svůj pohled na válku na Ukrajině. Poukazovala přitom na to, že ač se Evropská komise snaží tvářit, že postupuje při řešení války na Ukrajině jednotně, jednota jí chybí.

„Bruselu pod předsednictvím České republiky slova ‚jednání‘ ani ‚mír‘ neznějí. Naopak. Evropská unie údajně společným hlasem bude vojensky podporovat Ukrajinu a zvyšovat tlak na Rusko, aby válku ukončilo. To jsou informace, které k nám proudí z českých a eurounijních sdělovacích prostředků,“ prohlásila Bobošíková ve svém pořadu.

A do kontrastu k prohlášením Evropské komise a české vlády postavila výzvu maďarské prezidentky Katalin Novákové, která na půdě OSN žádala, aby Evropská unie, NATO i OSN vyhlásily mír jako hlavní prioritu v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Pro ukončení války a cestě dialogu volá Malta. Po dialogu volá i Portugalsko. Ve světle těchto prohlášení nevypadá tvrzení Evropské rady o poskytování vojenské pomoci až tak jednotně, že?“ ptala se Bobošíková.

Jedním dechem doplnila, že pro obnovení mírových jednání volá také Bělorusko a Vatikán. A do třetice i Čína, která volá po tom, aby nakonec mírová jednání posvětila jak ruská, tak americká administrativa.

Poté Bobošíková předestřela divákům informace, podle kterých jsou hlavním odpůrcem dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou Spojené státy.

„Čína konstatovala, že Spojené státy vždy přerušovaly mírová jednání a pokračovaly rozdmýcháváním konfliktu dodávkami nových zbraní do Kyjeva a sankcemi proti Rusku. Podle čínského státního deníku Global Times chce prezident Zelenskyj zoufale členství v NATO, protože chce donutit celé NATO, aby se zapojilo do války. Čína prohlásila, že naléhavou prioritou je vést strany k co nejrychlejšímu obnovení diplomatických jednání,“ prohlásila Bobošíková.

Divákům Bobošíková předestřela také názory amerického ekonoma Jeffreyho Davida Sachse, podle kterého je třeba deeskalovat napětí, aby mezi USA a Ruskem nedošlo ke katastrofě. Sachs ve svých textech tvrdí, že NATO se dál rozšiřovalo dál na východ, navzdory tomu, co Západ sliboval poslednímu sovětskému vůdci Gorbačovovi. Proto nakonec došlo k válce na Ukrajině, kterou mohly ukončit Minské dohody. Ty ale selhaly.

Válka prý mohla také skončit už letos v březnu, na základě mírových dohod zakotvujících ukrajinskou neutralitu. „Ovšem, jak píše Sachs, USA a Velká Británie tlačily na Zelenského, aby odmítl jakákoli jednání s Putinem a bojoval dál,“ uvedla Bobošíková s tím, že podle Sachse je třeba se k těmto březnovým jednáním vrátit a navázat na ně. Aby nedošlo k jaderné katastrofě.