Michal na otázku, jak s Rittigem spolupracuje, odpověděl: „Pan Rittig je naším dlouholetým váženým klientem, nejen mým, ale celé kanceláře. Veřejnosti se bohužel těžko vysvětluje, že když máte řadu klientů, neznamená to, že všichni sedí za jedním stolem a řeší společné případy." Současně popřel, že by na základě kontraktu mezi pražským dopravním podnikem a tiskárnou Neograph dostával Rittig „nějaké provize z dopravního podniku".

Michal také tvrdí, že jízdenky od Neographu pro pražský dopravní podnik nebyly předražené. „Když je Neograph začal dopravnímu podniku dodávat, znamenalo to výraznou úsporu proti předchozímu dodavateli a zároveň i zvýšení bezpečnosti jízdenek,“ uvedl stíhaný advokát s tím, že jízdenky byly tištěné na ceninovém papíru. Na otázku, proč ale Státní tiskárna cenin dodává v současnosti jízdenky za polovinu ceny oproti Neographu, Michal uvedl, že dnešní jízdenky obsahují „docela dobrý ochranný prvek“, QR kód, tyto jízdenky se ale tisknou na normální bílý papír a jsou tedy levnější než jízdenky tištěné na ceninovém papíru. Jenže v době, kdy Neograph dopravnímu podniku jízdenky dodával, podle Michala QR kód ještě neexistoval.

Na to redaktor namítl: „Když se ale podíváte na srovnání starých a nových cen, ono to opravdu vypadá, jako by člověk škrtl těch zhruba sedmnáct haléřů provize, o níž mluví policie.“ Michal pak jen poněkud záhadně odpověděl, že cenotvorba jízdenek je velmi komplikovaná. „Pokud mám já informace, tak dnes Státní tiskárna cenin dodává sice jízdenky levnější než Neograph, ale nejde o stejný produkt. A tudíž má i jinou cenu.“