Dnešní deklarace šéfů států a vlád Evropské unie o podpoře evropské perspektivy zemí západního Balkánu je podle Benešíka poměrně nepřesná. „Ale zaplať pánbůh za to, že země západního Balkánu dostaly jakési ujištění, že EU s nimi počítá,“ uvedl s tím, že to, že nedostaly konkrétní termín, možná chyba je, ale je třeba si uvědomit, že ty jednotlivé země těch všech států jsou na tom trochu jinak. „Oni nejsou totožné, je to šest států, které jsou na tom, co se týká možnosti vstupu do EU, na různých stupních, neumím si ani představit, že by dostaly blokově jeden termín,“ upřesnil.

Říct alespoň zhruba, jaké roky by se konkrétní státy mohly dostat na řadu, je prý samo o sobě obtížné. „Evrospká unie – a to se týkalo i České republiky – má určitá kritéria pro vstup do EU, jsou to oblast ekonomiky, právní stát a schopnosti přijímat evropské právo,“ sdělil Benešík s tím, že jak si tyto státy budou v přibližování se a plnění kritérií vést, záleží do značné míry pouze na nich, nikoli na EU. „Hlavní je, že až tyto země zásadní kritéria pro vstup do EU splní, že se s nimi počítá, horší by to bylo naopak,“ zopakoval.

Česká republika je podporovatelem minimálně části těchto států do Evropské unie, ale také za předpokladu, že budou plně kompatibilní, tedy že budou v souladu s podmínkami a fungováním EU. „Kdyby se dělaly politické ústupky, to by nebylo dobré. Nejde, aby se kvůli nějakým jiným záležitostem zavíraly oči a dělaly se kompromisy,“ poznamenal.

„Například Černá Hora už je na velmi dobré cestě a rozhodně mezi zeměmi působí jako premiant mezi těmi šesti státy. Na druhou stranu například Kosovo, které není ani uznáno jako stát některými státy EU, se potýká s daleko většími problémy a bude mít komplikované vyjednávání,“ odpověděl na otázku, kdy nejdříve by se některé z těchto šesti zemí mohly dostat do EU, a dodal, že je to proto, abychom brali ohledy i na Srbsko.

Česko ale varuje před otálením ohledně rozšiřování Evropské unie a upozorňuje, že o Balkán se stále víc a víc zajímají Rusko a Čína. To frustruje především lidi žijící v balkánských zemích. „Vnímám to jako problém. Obyvatelé těchto zemí potřebují mít skutečně jasnou perspektivu vstupu do EU. Je zajímavé, že pro členství v Unii je poměrně velká část balkánské populace,“ uzavřel s tím, že jejich nadšení pro vstup do Unie zdaleka překonává například spokojenost Čechů se členstvím České republiky v Evropské unii.