Podle experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála stát za dva roky testování vydal až 35 miliard. Podle Prymuly si testování vyžadovala situace na začátku epidemie, kdy nebyl dostatek dat, tak masivní testování se podle jeho slov konat už zřejmě nebude.

„Ohrožené skupiny známe, je třeba, aby se jim tím pomohlo. Zdraví je ale třeba brát jako soukromou záležitost, zdravé lidi do toho netahejme,“ dodal biochemik Hostomský.

Záznam celého pořadu naleznete ZDE.

Pokud by na podzim přišla další epidemická vlna, místo opatření by Hostomský spíše apeloval na osobní odpovědnost rizikových skupin. Věří, že na podzim situace bude odlišná z důvodu vysoké proočkovanosti, k dispozici také budou nové léky. Doporučil by rizikovým skupinám se nechat přeočkovat.

Tragické dopady mělo nošení roušek a zavření škol v době covidu hlavně na děti, zdůraznil: „Děti byly postiženy nezaslouženě a strašně moc. Měli jsme nejdéle zavřené školy, ukazuje se, že to tak nutné nebylo. Typicky verbální schopnosti se snížily, to nošení roušek pro malé děti je přehnané a tristní.

Dobře míněná opatření, která se nedomyslela, poškodila celou generaci, nic z toho se nedožene,“ zkonstatoval a dal za příklad Švédsko, kde opatření tak drsná nebyla: „Švédové za dvacet let budou dominovat, protože jejich generace bude schopná,“ přisadil si.

Epidemiolog Prymula ohledně očkování zmínil, že očkovat by se mělo vakcínou, která bude korespondovat s virem, který přijde, což se časově nemusí stihnout. „Bude to vzbuzovat obrovské diskuse mezi odborníky, jestli očkovat vakcínami, které už máme. Osobně nevidím prostor pro čtvrtou dávku pro běžnou populaci, efekt je zde limitovaný,“ uvedl.

„Co se týká pseudo plošných opatření jako v minulosti, myslím, že už nenastanou. Virus mutuje do podoby, kdy je infekčnější a méně závažnější,“ doplnil epidemiolog s tím, že plošná opatření často ani nezabírají.

Šmucler by se spíše obával, zda lidé budou mít na podzim na zubaře: „Už dnes vidíme, že spousta pacientů ošetření odkládá, když potřebují můstek, řeknou, teď je inflace, počkejte rok. Stomatologie je obor, který krizi vždy nejvíc odskáče,“ řekl.

Probíral se také zdravotní stav uprchlíků z Ukrajiny. Vážně chorých uprchlíků je podle lékařů moc, Ukrajinci nemají prý často podchycené běžné nemoci. „Logicky Ukrajina i před válečným konfliktem byla zemí, která co se týká tuberkulózy a HIV, měla jednu z nejvyšších prevalencí v Evropě. Musíme počítat s tím, že to riziko tu je.

Když do Německa, do 80 milionové populace, namigrovalo zhruba milion Afričanů, ukázala data, že její prevalence tuberkolózy stoupla na dvojnásobek. V přepočtu do našich podmínek by to znamenalo 50 až 100 případů ročně,“ poznamenal.

„Co je horší, že tu teď Ukrajince léčíme podle naprosto stejných schémat jako české občany. Oni sem přicházejí v rozléčených schématech HIV, to systém zatěžuje z hlediska nákladů na zdravotní péči. Každý jinak máme šanci se chránit tím, že se chráníme proti jaksi neznámému styku,“ vyřkl Prymula nepřímo doporučení, jak se zbavit obav ze zdravotního stavu ukrajinský běženců.