„Kdybychom měli tento rozhovor před rokem a říkali, že potřebujeme mít dobře vyzbrojenou armádu, asi by většina posluchačů tohoto pořadu říkala: ,K čemu nám je to dobré? K čemu je dobrá armáda?' Věřím, že po 24. únoru tohoto roku už si tuto otázku většina lidí neklade. Svět se velmi zásadně změnil a energetika je jen malou částí toho všeho. ... Pokud budou ceny energií a jejich dostupnost největší problém v této zimě, tak je to skvělé. To říkám s plnou zodpovědností,“ zdůraznil Bartuška hned v úvodu rozhovoru v pořadu Kupředu do minulosti s tím, že Rusko vede válku proti Ukrajině již 8 let a teď 24. února Rusko válku ještě zintenzivnilo. Snad v naději, že za pár dní dobude Kyjev a získá kontrolu nad celou Ukrajinou. Po devíti měsících se Rusům tento sen nepodařilo naplnit a podle Bartušky se teď nabízí otázka, co Rusko udělá dál. Zda a jak se pokusí tento svůj cíl naplnit.

Lidé by měli šetřit. Měli by myslet na to, že elektřina se musí někde vyrobit a pokud sníží spotřebu elektřiny či plynu, pomohou sobě i celé republice, míní odborník.

„Když se člověk podívá na dva ropné šoky, které zažil Západ, Spojené státy a západní Evropa v letech 1973 a 1979, tak asi velká část úspěchu Západu v souboji s OPECem a Saúdskou Arábií, a dalšími ropnými exportéry, spočívala v přesvědčování veřejnosti, aby šetřila energiemi. Různé úsporné programy: v Německu se zakázal provoz aut v neděli, v Americe omezili provoz na dálnicích. Lidé si uvědomili, že elektřina se musí někde vyrobit, a teplo podobně. Pamatujeme z dětství: ‚Nesvítí se někde zbytečně?‘ Případně utahování kohoutků, aby nekapala voda,“ pokračoval Bartuška.

Lidé podle něj vydrží víc, než si na první dobrou myslí. Pokud omezí spotřebu ropy, elektřiny i plynu, dá se podle experta říct, že nelehké období přečkáme.

„My opravdu spotřebováváme spoustu energie na věci, které jsou fajn, a já chápu, že obchodníci mě nebudou mít rádi, když toto řeknu, ale já si pamatuji třítýdenní uhelné prázdniny v roce 79, kdy jsem byl na základní škole. Prostě nebylo dost uhlí a málo elektřiny, a stát se s tím musel nějak vyrovnat. Teď jsme dva roky zažili lockdowny a omezení. Já věřím, že lockdowny jako takové nutné nebudou, ale možná bude nutné vypínat některé spotřebitele, to se může stát. Ano. Regulační stupně jsou jasně definované, a na prvním místě budou vždycky domácnosti a kritická infrastruktura. Čili nemocnice a další. A pokud se budou muset zavřít třeba školy, na měsíc, na dva, tak v tom nevidím, upřímně řečeno, žádnou velkou katastrofu. Spíš bych se bál o podniky. To se bojím víc,“ upozornil Bartuška.