Krampol v rozhovoru uvedl, že ho nikdy moc nebavila politická satira. „Jak někoho hodnotíš, že by měl něco dělat takhle nebo ne, to pro mě není,“ přiznal se. Posteskl si, že dnes není dost legrace a doplnil, co slyšel v jednom rozhovoru, tedy že si myslel, že po revoluci autoři otevřou šuplíky a vyndají scénáře na krásné divadelní hry. „Třicet tři let a že by toho byly nějaký přehršle, těch úžasných filmů a úžasných her, tak to teda... Jako vznikly, ale že by toho bylo hodně, to ne,“ zhodnotil porevoluční léta.

Xaver okrajem zmínil i herce Ivana Vyskočila. „To je výborný herec, kterého z nevím jakého důvodu furt šikanujou. Teda vím. Protože jsem to zažil taky. O tom se můžu zmínit, o medaili na Hradě,“ poznamenal Krampol.

Moderátor se také v souvislosti se seriálem Devadesátky zeptal na postavu Ivana Jonáka. Herec prohlásil, že Jonák byl typický zbohatlík, který si nechal udělat trvalou, koupil si drahé, ale nepadnoucí sako a mercedes a obklopil se lehkými děvami. „A ukazuje, co všechno má. To nebylo, že by byl v jádru zloun. Ale byla to ta světská okázalost,“ míní.

Ivan Jonák v dokumentu Vizitka
Zdroj: iVysílání ČT

„Když tam jezdil tím jeepem potokem s těma holkama a vytahoval se, tak produkce na Barrandově málem zkrachovala, protože oni nechali hořet zámek určitou dobu, a byli připravení hasiči, že to musí uhasit. Zaplatili za to strašný peníze. A Jonák se rozhodl, že musí mít černou košili. Že bez toho točit nebude. Prostě se zasekl, že ne. Tak jela policie, hasiči, záchranky, tak jeli celou cestu na zelenou pro jeho košili. On si oblík tu košili a pak se točilo dál. Jenže jak v tom zámku byly ty fresky, tak ty hasiči, jak to pokropili, tak ty fresky zničili. A památková péče vyžadovala strašný peníze za zrestaurování toho zámku,“ vzpomínal Krampol na natáčení filmu Víta Olmera Nahota na prodej. Jonák ho prý několikrát pozval do Discolandu a choval se slušně a příjemně, což odporuje tomu, jak je Jonák zobrazován v seriálu Devadesátky.

Krampolovi se také nelíbí současný trend, kdy je každé vyjádření zkoumáno, zda není rasistické. Zavzpomínal, jak v roce 2006 s romským hudebníkem Antonínem Gondolánem dělali pořad s tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem. „Podmínka byla, že tam nesmí padnout jediné politické slovo. Že to je apolitický pořad, protože každý čekal, že to bude agitka,“ uvedl. A s Gondolánem pak říkali vtipy. „Tonda Gondolán vyprávěl romský fóry. A oni nás označili, že jsme rasisti,“ připomenul Krampol.

„Tomu jsem se smál. Tak jsme to řekli romské komunitě. Tam přišla romská rodina, krásně oblíknutá, jeden z nich byl ředitel výpočetního střediska, holčička hrála u Honzy Hrušínského v divadle. Noblesní, báječní lidi. A ti říkali: Tak zaprvé, my nejsme žádný Romové, my jsme cigáni z Karlína. A máme rádi... prostě nás jmenovali. A přišli zahrát, nádherným způsobem celá ta rodina zpívala,“ doplnil historku Krampol. „Jestli někdo chce propagovat takovou skupinu, tak tímhle způsobem, a ne tě pořád chytat za slovo, že jsi někde něco řekl,“ myslí si herec a doplnil, že Židé si také nestěžují, že jsou o nich vtipy.

Přes francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, který byl oceněn prezidentem Macronem, se opět vrátil ke státnímu vyznamenání udělenému zvoleným prezidentem. Podotkl, že Belmondo byl na vyznamenání také hrdý. „Já jsem dělal rozhovor asi dva dny potom, co jsem ten metál dostal. Dělal ho se mnou nějaký redaktor. A já povídám: Pane redaktore, to není rozhovor, to je výslech. Vy mi vyhrožujete. On se mě ptal, zda se nestydím, že mám tu medaili. Za co bych se měl stydět? To je jako kdybych si ji připlác. Ale já jsem ji dostal. Co jsem měl říct, že ji nechci? Proč bych ji neměl chtít? Já to beru jako nesmírnou poctu,“ vzpomínal Krampol na to, co se na něj snášelo, když přijal vyznamenání od Miloše Zemana. A dodal, že pokud někdo nemá rád prezidenta, má si založit stranu a pak si zvolit jiného.