Jakub Ort upozorňuje, že německé odbory už nějaký čas řeší jistý vnitřní problém. Jejich členové stále více naslouchají pravicovým populistům raději, než naslouchají levicovým politikům. Mnozí němečtí zaměstnanci prý dokonce zkládají alternativní odborové organizace. „AfD získala ve volbách do parlamentu 12,6 procent, mezi odboráři patnáct procent a mezi pracujícími obecně devatenáct procent," podotkl ORT.

Publicista má za to, že tento trend má své kořeny a lze pro něj mít pochopení. Naštěstí to prý ale není trend nezastavitelný. Příklon k pravici má podle Orta na svědomí ekonomická nerovnost, kterou se podle autora nepodařilo odstranit, spíš se prohlubuje. Dobře je to vidět na rozdílu mezi západním a komunistickým východním Německem. Východním Němcům bylo po roce 1989 slibováno, že se v dohledné době budou mít lépe, podobně dobře jako západní Němci žijící v kapitalismu. Jenže se tak nestalo. A nejeden Němec dnes věří, že chce-li se mít lépe, musí vyhnat ze země konkurenci - uprchlíky.

„Z tohoto základu vycházejí strany nové pravice, jako je AfD, které se pokoušejí celý konflikt rámovat prostřednictvím biologicky pojatého národa, v němž je třeba se spojit proti zrádné politické třídě držící moc a příchozím zvenčí. Příchod migrantů do Evropy využívá jako populistický moment, na kterém se formuje opozice mezi těmi, kdo jsou ‚s námi‘, a těmi, kdo jsou ‚proti nám‘," popsal svůj náhled na problém Ort.

• Celý článek naleznete zde

Lidé na východě Německa prý také mají pocit, že jim jaksi ujíždí vlak. Vidí, že jejich spoluobčané se stěhují do západní části Německa, východní část Německa se vylidňuje. A vylidňuje se už delší dobu. Jenže málokterý politik si toho všímal. Východní Němci mají pocit, že by se jim někdo měl věnovat. Místo toho vidí, jak se teď Německo věnuje uprchlíkům a považují to za nespravedlnost. Tak to alespoň vidí Ort, který se dovolává odborníků sociologů, kteří tomuto tématu věnovali studii.

Dochází prý navíc ke konfliktům na pracovištích. „Konflikty, které na pracovišti vznikají mezi místní pracovní silou a dočasně najatými zahraničními pracovníky, mohou podnítit rasismus a xenofobii, jež se z podniku přenesou na rovinu celospolečenskou. Stejné protiklady, ovšem řešené vzájemnou spoluprací, mohou naopak vést k nečekané zkušenosti mezinárodní solidarity. Studie uvádí příklad odboráře a člena podnikové rady, který se v rozhovoru neostýchal uvést, že by obnovil koncentrační tábor v Buchenwaldu, aby tam internoval uprchlíky. Stejný člověk hrál nakonec klíčovou úlohu v úspěšném boji za trvalé smlouvy pro dočasné pracovníky z Česka a Slovenska v jeho podniku," pokračoval publicista.

V Česku nám podle Orta mohou hrozit podobné problémy. Jestliže se s nimi budeme chtít vypořádat, budeme prý muset znovu tematizovat třídní rozpory a sociální problémy. A údajně to budeme muset dělat jinak, než jak to dělají Tomio Okamura či Miloš Zeman.

Analytik Štěpán Kotrba doplnil, že podobné problémy možná potkají Česko dříve, než si myslíme. Bohužel k tomu může stačit konec ekonomického růstu a pád ekonomiky do problémů.

„Není třeba souhlasit s autorovým závěrem, nicméně překladové shrnutí německé studie je správné. A východiska také. Čekáte snad sociální spravedlnost při přerozdělování prekérní práce? Ne, přednost budou mít vždy ti levnější, imigranti. „ČMKOS prozatím reaguje apelem na dodržení standardů zákoníku práce. Prozatím to stačí. Prozatím..." napsal na sociální síti Kotrba.