„Dovolte mi, abych vzdal hold všem, kteří se podíleli na osvobození našeho města a celé naší aglomerace. Jejich oběť nebyla zbytečná. Už 73 let žijeme v míru,“ uvedl také na zahájení vzpomínkového setkání v Komenského sadech při příležitosti 73. výročí osvobození Ostravy primátor Tomáš Macura. „Vaše účast je potvrzením toho, co říkáme dávno: Ostrava nezapomíná,“ vzkázal. Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo upozornil na důležitost odpovědnosti: „Měli bychom být zodpovědní vůči jakýmkoli formám, které by svobodu a mír mohly narušit.“
A vyzval: „Měli bychom vystupovat proti všem formám xenofobie, rasismu, totalitních názorů, ale i snaze o ovládnutí národů. My, kteří jsme prožili politiku appeasementu a mnichovskou zradu, bychom měli být citlivější a snažit se o to, aby mír a spravedlnost mezi národy a námi dále vládly. Mír není samozřejmost, mír je hodnota, o kterou je třeba usilovat a bojovat,“ dodal. Zazněl pak proslov velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského. „Historie neodpouští těm, kteří mají krátkou paměť, kteří se ji snaží změnit nebo přepsat podle aktuálních politických potřeb,“ uvedl mimo jiné.
Macura: Musíme investovat do armády
Primátor Ostravy pro ParlamentníListy.cz ocenil, že Ostrava patří k několika málo městům, kde si výročí osvobození připomínají nejen oficiálními akcemi. „I účast občanů tady, kterých přichází každý rok více a více, ukazuje, že lidé nezapomněli a výročím i svým způsobem žijí. Ve městě se odehrává celá řada spontánních akcí, které už neorganizují magistrát nebo nějaké jiné oficiální organizace. Včera bylo slavnostní rozsvěcení Sýkorova mostu, ohňostroj u památníku tankistů, a to už dělají dobrovolné spolky samy o sobě,“ uvedl Tomáš Macura. „Druhý vzkaz do současnosti je, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí, a jestli se nám je podaří do budoucna udržet, závisí jen na nás. Proto jsem tady vyzýval i k posílení obranyschopnosti země, nemůžeme spoléhat jen na spojenecké závazky. My sami musíme investovat do armády a obranyschopnosti,“ dodal.
Mezi válečnými veterány, kteří na pietní akt přijeli, byl i rodák z Podkarpatské Rusi, přímý účastník dukelské i jaselské operace, plukovník ve výslužbě Jan Ihnatík, který v březnu oslavil devadesáté sedmé narozeniny. Ceremoniál si pochvaloval: „Každý rok je to pěkné. Jen nás každým rokem ubývá. Je nás stále méně.“ Pan Ihnatík přidal pro ParlamentníListy.cz i tato slova: „V dnešní době jsou lidé trošku pomatení. Jedni doprava, jedni doleva, přátelé jsou nepřátelé. Ve světě se šíří nepravdy a polopravdy. Některým je všechno dovoleno. Musíme uctívat rok 1945, rok osvobození, utrpení českého lidu v době protektorátu.“
Novodobý válečný veterán Lukáš Hirka: Sami nezmůžeme nic
„Více by se o tom mělo povídat,“ upozornil na nutnost znalostí historie také Lukáš Hirka, který byl v roce 2012 těžce zraněn při raketovém útoku na základnu Shank v Afghánistánu. Svým přátelům ve službě popřál hodně sil: „Hodně podpory od civilního obyvatelstva, od vlády, aby byly finance jak na jejich platy, tak na jejich výzbroj.“ Novodobý válečný veterán také zmínil, že je určitě v pořádku, že jsme členy NATO, protože „sami nezmůžeme nic“, jen „je také potřeba spoléhat se na naše síly“.
Jarmila Foralová, která působila v odboji jako partyzánská spojka, si slavnost pochvalovala, jen jednu výhradu by ale měla. „Před dvaceti lety přišly vždycky školy,“ podotkla. A zda je výročí konce druhé světové války věnována v republice dostatečná pozornost? „Částečně, ne tak, jak by si zasluhovalo,“ uvedla.
Pietního aktu v Ostravě se zúčastnilo několik aktivních účastníků bojových akcí, pamětníci těchto událostí, novodobí veteráni a zástupci organizací válečných veteránů, představitelé kraje, ostravských obvodů, politických stran.
Krajské vojenské velitelství, Československá obec legionářská a Český svaz bojovníků za svobodu udělily pamětní medaile a odznaky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá