Daniel Kaiser se ve svém komentáři na Echo24 vyjádřil kriticky k Věře Jourové jako staronové evropské komisařce, jejíž gesce jsou „hodnoty a transparentnost“ a pozice místopředsedkyně Evropské komise. Kaiser zveřejnil k tomu tři poznámky.

Celý komentář ZDE

První poznámkou bylo, že jsme nedostali ekonomický post. Sice prý máme řadovou místopředsedkyni, což jej srozumitelné politicky, avšak věcně se to prý obhájit nedá. Napsal, že i Polsko získalo komisaře pro zemědělství, o kterého usilovali. Navíc prý ještě mohou získat šéfa kabinetu předsedkyně Evropské komise. „To je místo, na němž se za dosluhujícího Jeana-Clauda Junckera jeho šéf kabinetu Martin Selmayr vyprofiloval tak, až se o něm začalo psát jako o skutečném šéfovi Komise,“ napsal Kaiser. To, že Varšava takový post získala, prý bude odůvodňováno tím, že nakonec PiS hlasovala pro komisařku von der Leyen, která prošla díky jejich hlasům a Jarosław Kaczyński se prý může považovat za jejího kingmakera. „Poslanci ANO však hlasovali stejně, šest hlasů z devíti, o něž von der Leyen prošla, jsou od nich. Jak by se ovšem Babiš mohl považovat za kingmakera, když je osoba podezřelá z defraudace unijních dotací?“ napsal komentátor.

Druhou poznámkou byla věcná náplň gesce Jourové. Kaiser napsal doslova, že se jedná o vtip. „Hodnoty a transparentnost“ má dostat totiž kandidátka premiéra Babiše, jenž je vyšetřovaný za dotační podvod. Pod Jourovou má spadat i zakotvení plurality médií, kdy, jak napsal: „Zákonně se sice v České republice po příchodu jejího hnutí ANO k moci nic nestalo, reálné mocenské omezení plurality bylo však větší, než si asi v západní Evropě dovedou představit – a určitě větší než v neustále kritizovaném Polsku.“

Třetím bodem je to, že i přes prázdnost portfolia Jourové se vlastně jedná o dobrou zprávu. Jelikož Jourová by měla dohlížet na dodržování principů demokratického a právního státu, tak prý všechny napadlo, že Jourová bude mít na starost „právě dohled nad dvěma zlobivými visegrádskými dětmi, Polskem a Maďarskem,“ jak napsal Kaiser. To by prý pro ČR bylo velmi zlé, to z toho důvodu, že po odchodu Velké Británie bude nutné reagovat na vychýlení mocenského rozložení EU, kdy se německo-francouzský vliv na EU velmi zesílí. V4 by tomu prý měla bránit. „Riziko, že Češka bude za vysoký plat a doživotní penzi pro Paříž, Berlín a Brusel rozeštvávat Visegrádskou skupinu, trvá. Koneckonců ona má z Junckerovy Komise smutné prvenství eurokrata, který Polsku veřejně pohrozil, že když neodvolá soudní reformu, budou mu kráceny dotace. To nejen jí, ale aspoň podvědomě i České republice citliví Poláci jen tak nezapomenou. Když loni v létě Echo dělalo rozhovor s notoricky mírným šéfem polské diplomacie Jackem Czaputowiczem, u jména Jourová se ani on tak zcela neudržel: ‚Obecně řečeno, domluva s ní je těžká.‘“