Ceny rostou, inflace pokračuje. Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Jenže bude to mít nějaký význam? „Kontrola marží u vybraných druhů potravin je akorát zátěž byrokracie. Už to vysvětlovali mnozí odborníci, že není důležitá marže, ale zisk nebo ztráta. Opatření tohoto typu jsou zbytečná,“ říká na začátek svého dnešního komentáře bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Je možné jít buď cestou jako např. Maďarsko, že zastropují cenu některých potravin, nebo sníží daň na některé potraviny, jak to dělají u severních sousedů. Kontrolovat marže u vybraných potravin je kosmetická změna, aby se neřeklo. Jen aby vláda ukázala, že něco dělá. Vidíme, jaká v ostatních zemích dělají opatření. Jen u nás všechno trvá. Přitom lidé musejí platit stále více a více za potraviny a služby. Stále více lidí se propadá do vyslovené chudoby. Polovina domácností už zvažuje, co si koupí. Uvažují o tom, jestli zaplatí jednu složenku, nebo druhou,“ dodává.

Zdůrazňuje, že už se vůbec nemluví o tom, že by si lidé mohli dovolit dovolenou nebo něco navíc kromě základního standardu. „Další problém, o kterém se nemluví vůbec, jsou daně. Zrušili superhrubou mzdu. Tím vytvořili v rozpočtu díru sto miliard. Ruku v ruce slibovalo ANO s ODS, jak si všichni pomohou, ale akorát se zvýšila inflace, a stejně došlo k propadu v příjmech a životní úrovni. Říkám už roky, že se musíme podívat na příjmovou stránku rozpočtu, a to znamená daně,“ říká Rouček a znovu opakuje, že i v těch nejkapitalističtějších státech mají progresivní daň. „Vidíme, že se ve Spojených státech podnikové daně zvyšují. Nebyl by problém je zvýšit i u nás. O příjmech a ziscích bank se mluví a nikdo s tím nic nedělá. Když se podíváme na ziskovost českých bank i v době covidu, tak rostly dvojciferným tempem,“ dodává s tím, že dokud tato vláda nepřijme zásadní opatření, budeme stále jen hovořit o tom, že nemůžeme žít na dluh. „Krize není jen u nás. Proč jsme měli za loňský rok největší tempo zadlužování z celé EU a třetí nejvyšší inflaci a druhý nebo třetí nejnižší hospodářský růst?“ ptá se.          

Proč má Francie poloviční inflaci?

Rouček také připomíná, že cenový nárůst potravin je samozřejmě dán zvýšením ceny komodit nutných k výrobě. „Je potřeba se ptát, proč země v eurozóně, např. Francie, má poloviční inflaci než my? Přitom musí také platit vyšší ceny za pšenici atd. Částečně je to dáno tím, že nemáme euro,“ podotýká Rouček. Někteří ekonomové a politici, kteří se drží koruny, jsou rádi, že máme suverenitu, že si centrální banka může účtovat úrokové sazby. Ale jsou vyšší o čtyři nebo pět procent než v eurozóně, a to musí někdo zaplatit. Platí to lidé, když mají hypotéku, platí to podniky, když si berou půjčku, a také stát se více zadlužuje a úroky jsou vyšší než v jiných státech, kde mají euro. Tohle všechno se do inflace promítá,“ dodává a připomíná příklad, který jsme viděli v minulých dnech na benzínkách. „S cenami dolů nepůjdou,“ popisuje.