ANO by získalo 20 procent hlasů. Druhá by skončila ČSSD se ziskem 19,5 procenta, což by pro ni ale znamenalo stejný počet mandátů jako ANO. Následovala by KSČM a TOP 09. Nejnižší podporu z parlamentních stran by měla ODS. "V případě ČSSD souvisí nespokojenost jejích voličů pravděpodobně s vnitřními spory uvnitř vedení strany. Právě vnitřní spory v rámci ČSSD byly v době výzkumu intenzivně medializovány," uvedli autoři průzkumu.

Kladně se o chování své strany po volbách nejčastěji vyjadřují příznivci KSČM a KDU-ČSL, spokojeno je mezi nimi shodných 86 procent voličů. Povolební chování hnutí ANO oceňuje 80 procent jeho voličů, u TOP 09 je spokojeno 72 procent voličů a u Úsvitu přímé demokracie 64 procent.

ODS dál padá

Pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do sněmovny, by v polovině listopadu ale překročily stejné strany jako v říjnových volbách. Komunisty by podle modelu ppm factum volilo 17,2 procenta lidí, TOP 09 by dostala hlas od 11,8 procenta lidí, Úsvit přímé demokracie 7,1 procenta a lidovci od 6,7 procenta. Občanské demokraty by ve volbách aktuálně podpořilo 5,8 procenta voličů. V porovnání s říjnovými volbami by si tak výrazněji polepšili jen komunisté, kteří by nyní měli o 2,3 procentního bodu více hlasů. Naopak ODS by si o 1,9 procentního bodu pohoršila.

Při přepočtu na mandáty by ČSSD a ANO měly nyní ve sněmovně stejný počet křesel, konkrétně 48. Komunisté by získali 42 mandátů, zástupci TOP 09 by obsadili 25 míst, Úsvit 15 křesel, lidovci 14 a ODS osm míst. Je třeba ale počítat se statistickou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku až dvě poslanecká křesla.

V ČSSD se hned po volbách, ve kterých strana vyhrála s výrazně nižším ziskem, než očekávala, rozhořel boj mezi příznivci předsedy Bohuslava Sobotky a tehdejšího místopředsedy Michala Haška. Vnitrostranický konflikt, z kterého nakonec vyšel vítězně Sobotka, na dva týdny zablokoval povolební vyjednávání.

Agentura provedla průzkum v době od 5. do 13. listopadu mezi tisícovkou občanů starších 18 let. Z jejich vyjádření vyplynulo, že by k volbám přišlo méně lidí než v říjnu, kdy odvolilo necelých 60 procent lidí. V polovině listopadu by tak učinilo 48 procent Čechů.