Ruský vojenský letoun, který byl ministerstvem obrany používán od roku 1983, vzlétl z vojenského letiště nedaleko od Moskvy a více než 90 člennou posádku vezl do Sýrie. Svou cestu letoun ovšem z prozatím neznámých důvodů zakončil tragicky na dně Černého moře.

Podle ruského serveru RBK byly zformovány tři vyšetřovací skupiny, které se v současné době zabývají zkoumáním příčin katastrofy. Jedna skupina pracuje přímo na letišti, odkud letoun vzlétnul. Druhá skupina pracuje ve výzkumném institutu a třetí na letecké základně.

První výsledky vyšetřování expertních skupin by měly být známy už v lednu tohoto roku.

Letoun mohl být sestřelen raketou

I přes absenci jakýchkoli důkazů se již ovšem v ruských médiích objevují všemožné spekulace nad příčinami tragédie.

Komsomolskaja Pravda například rozvíjí hypotézu o sestřelení letounu raketou země-vzduch.

„Útok na letoun přenosným protiletadlovým systémem je zřejmě tou nejvíce exotickou teorií. Nicméně čistě teoreticky se ani tato verze nedá vyloučit. Moderní technologie by takový scénář umožnovala,“ píše autor článku.

Jako příklad autor uvádí ruský systém PZRK „Jehla-C“, který má schopnost následovat letící objekt až 6 kilometrů a dosahovat maximální výšku 3500 metrů. To by znamenalo, že by se odpaliště nemuselo nacházet ani na moři, ale střelec by mohl raketu vypustit ze břehu. Tato raketa má v základu dokonce i schopnost nočního vidění.

Proti tomu ovšem vyvstává hned několik protiargumentů, což přiznává i sám autor.

„Tyto rakety mají schopnost rozeznat mezi ‚svým a cizím‘. Letounům ruské armády, zejména těm letícím do válečné oblasti, by se raketa vyhnula. Nabízí se ovšem druhá varianta – americké ‚Stingery‘, které mají velmi podobné parametry.“

Tato verze se podle autora nedá vyloučit už proto, že Spojené státy nedávno zrušily limity na dodávku zbraní „umírněné opozici“ v Sýrii.

„Přestože Američané nikdy nepotvrdili, že by islamistům poskytli rakety PZRK, v sociálních sítích je možné nalézt fotografie, na kterých opoziční bojovníci pózují spolu se zmíněnou technikou,“ píše autor.

Další trhlinu v této verzi představuje fakt, že výbuch rakety PZRK nemůže naráz zničit celé letadlo, jak tomu bylo například s malajským Boeingem. To znamená, že v případě výbuchu zmíněné rakety by letoun Tu-154 byl sestřelen, kapitán by ovšem byl pořád schopen podat alespoň krátké hlášení dispečerovi, k čemuž ale nedošlo.

Hypotézu o sestřelení letounu zjevně podporuje i kontroverzní lídr ruské opoziční strany LDPR Vladimir Žirinovskij, který tragédii komentoval v rámci svého vystoupení v jednom z televizních pořadů ruského Prvního kanálu z minulého týdne.

„Všichni se shodují na tom, že o teroristický čin se nejednalo. Nerozumím tomu, jak může někdo něco takového prohlásit, když ještě nebyly zveřejněny ani průběžné výsledky vyšetřování. Jak je možné, že ke tragédii došlo tak rychle, že nikdo na palubě neměl možnost jakkoli reagovat, kohokoli informovat? Toto by měli zodpovědět specialisté,“ uvedl ruský politik.

„Nicméně je třeba míti na paměti i to, že k tragédii došlo nedaleko od hranice s Abcházií a Gruzií. V tamních horách se mohli velmi jednoduše skrývat lidé, kteří k Rusku nemají zrovna nejvřelejší vztah. Jestliže jsou za pád letounu opravdu zodpovědní nepřátelé Ruska, udělali to skutečně chytře. Pět dní do Nového roku, to skutečně ovlivnilo atmosféru v Rusku. Nedávno byl navíc zastřelen náš velvyslanec v Turecku; je skutečně možné, že se jedná o jakousi sérii ‚novoročních dárků‘,“ uvedl Žirinovskij.