„Denně můžeme vidět na obrazovkách pouliční boje a demonstrace s převažujícími mladými tvářemi. Můžeme se jen ptát: Zasáhnou? – tedy pořádkové síly. Nezasáhnou? Tři mrtví z ‚přemíry adrenalinu‘, stovky zadržených a slibovaná pomoc ze strany Západu, tak lze situaci charakterizovat. Jen té krve je málo a ještě ani nejde o krev z policejních projektilů. Kdy už konečně někoho běloruská policie či armáda zastřelí, kdy střet s pořádkovými silami se vyvine v řež, kdy mrtvých či zraněných budou desítky či stovky? Pak tu konečně bude další ‚barevná revoluce‘, která Bělorusko ‚otevře světu‘,“ vyložil svůj pohled na situaci v Bělorusku Kojzar.

Autor má za to, že v ulicích běloruských měst schází krev, a proto také EU mluví o situaci v Bělorusku velmi zdrženlivě. Volá jenom, že si demonstranti zaslouží podporu demokratických zemí, což podle Kojzara znamená, že se Bělorusové mají se Západem podělit o své surovinové bohatství a platit za zdravotní péči tak, jak je to zvykem na Západě.

„Ale to hlavní – pokud Bělorusko padne do rukou ‚demokracie‘, pak zase o kus dál se posunou hranice k neposlušnému Rusku. Prstenec kolem něj bude v Evropě uzavřen,“ pokračoval Kojzar.

Poté protesty v Bělorusku srovnal s protesty v americkém státě Wisconsin.

„I tady se demonstruje. Ale tady jsou skuteční mrtví. Zabití policejním zásahem. Přitom zde jde o opravdovou svobodu a demokracii. Jenže takto to žádný z ‚demokratů‘ nesmí nazvat. Zvláště ona ‚demokratická Evropa‘ a její mainstreamová média. Prezident Trump sem, do Wisconsinu, dokonce poslal Národní gardu, aby zakročila proti protestujícím. Zatýká se, soudy rozhodují rychle. Žádné sankce však Evropa, tedy EU, proti americké vládní administrativě nepřipravuje. Ani na ně nesmí pomyslet. Jaký rozdíl proti Bělorusku. Tam přece demonstrují ‚demokraté‘, na rozdíl od Wisconsinu, kde problémy dělají ‚chuligáni a rozvraceči demokracie‘. A proti nim je zřejmě možné střílet dokonce ostrými,“ popsal Kojzar.