Podle ministerstva ale byly chyby „pozůstatkem dřívějšího nevyhovujícího stavu“ a od roku 2016 už funguje vícestupňová kontrola.

Největší objem nesprávně vykázaných údajů našel NKÚ v účetní závěrce. Jde například o chyby v takzvaných podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun nebo jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytujících doplňující informace.

Kontroloři zjistili, že ministerstvo nevytvořilo žádné účetní rezervy

Ministerstvo financí mělo například vykázat 83 miliard korun, ale podle NKÚ chybně vykázalo jen 83 milionů korun. V dalším případě zase vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun v účetní závěrce takovým způsobem, ze kterého není jasné, že stát takovou garanci poskytl.

„K nesprávnému zatřídění dvou položek v celkové výši přibližně 31 miliard korun v rámci podrozvahových účtů vykazovaných v příloze účetní závěrky upozorňujeme, že se rozhodně nejednalo o faktické nezaúčtování či nevykázání těchto závazků, ale o jejich nepřesné zatřídění v rámci skupiny obdobných účtů. Celková vykázaná výše závazků tímto ovlivněna nikterak nebyla," uvedlo ministerstvo.

Kontroloři zjistili, že ministerstvo nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích, a to až o desítky miliard korun. Reforma účetnictví státu z roku 2010 přitom po ministerstvu požaduje, aby tyto kroky provádělo. „Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku,“ uvedl NKÚ. „Toto doporučení akceptujeme a již jsme učinili příslušné nápravné kroky,“ podotkl resort.

Nedostatky kontrola odhalila na systémové úrovni. Vykazování některých údajů o dluzích v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu nemá prý stanovena jasná pravidla. To může vést k různému ocenění a vykazování údajů o státním dluhu. Ministerstvo by podle NKÚ mělo zajistit jasná pravidla pro vykazování aktiv a dluhů v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu i ve státním závěrečném účtu jako takovém. To umožní, aby byly vykazované údaje lépe srovnatelné i kontrolovatelné.

Ministerstvo uvedlo, že od příštího roku by měla platit změna příslušných právních předpisů

Systémové nedostatky našli kontroloři i ve vedení účetnictví, konkrétně v případě údajů vykazovaných na podrozvahových účtech. „Jedná se zejména o nejasnou vypovídací hodnotu informací o podmíněných aktivech a pasivech z důvodu variantnosti přístupu k jejich oceňování,“ uvedl NKÚ.

Kontroloři míní, že pokud by ministerstvo k oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech přistupovalo jiným možným způsobem a své přístupy podle toho sjednotilo, lišily by se vykázané údaje oproti údajům v účetní závěrce za rok 2015 o více než 100 miliard korun.

„I v tomto případě NKÚ doporučuje, aby MF doplnilo a upřesnilo předpisy regulující účetnictví organizačních složek státu, aby se zamezilo neodůvodněnému používání různých přístupů ke stanovení ocenění podrozvahových skutečností a účtování o nich,“ dodal Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo uvedlo, že od příštího roku by měla platit změna příslušných právních předpisů. „V této souvislosti je i zvažována úprava rozsahu položek vykazovaných v knize podrozvahových účtů v příloze v účetní závěrce včetně jejich obsahového vymezení,“ dodal resort.

V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, ale nejsou u nich splněny všechny podmínky pro zápis v hlavní knize. Jejich znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít.