Kromě členů senátního výboru pro vzdělávání se pod výzvu podepsali také někteří poslanci. Například Petr Gazdík (STAN), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Marek Výborný (KDU-ČSL). Vzdělávací organizace EDUin prosazuje opustit současný systém známkování dlouhodobě.

I ministerstvo školství doporučilo hodnotit výkon žáků za poslední měsíce slovně. Ministerstvo školství uvedlo, že by uvítalo, kdyby školy upřednostnily na vysvědčení slovní hodnocení, a to zejména u předmětů, jako je výtvarná či hudební výchova. Zda k tomu dojde, záleží ale stále na jednotlivých školách.

„My upozorňujeme, že je systém formativního hodnocení pedagogicky modernější, vstřícnější k dětem a vede k tomu, o co by ve vzdělávání mělo jít – ne o soutěžení a poměřování výkonu, ale o rozvoj osobnosti a vnitřní motivaci,“ říká programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Alternativa k současnému „sumativnímu hodnocení“ je tzv. „formativní hodnocení“. Touto metodou učitel hodnotí, jak moc se jednotliví žáci zlepšili oproti jejich předchozím výkonům, a neporovnává je s ostatními.

Zastánci formativního hodnocení jsou toho názoru, že známky dostatečně nevypovídají o znalostech žáků a vedou je k tomu, aby se učili jenom kvůli tomu, aby dostali jedničky.

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, která je členkou expertního týmu senátora Drahoše, tvrdí, že známka žádným způsobem nepracuje s tím, co žák neumí nebo čemu nerozumí. Číselné ohodnocení mu neřekne nic o tom, jak moc zásadní věci mu v testu chyběly.

Někteří učitelé se změně nebrání, jiní raději zůstávají u známek. Velkou překážku představuje zakořeněný pohled na známkování jako takové. Učitelé by tedy museli „přeprogramovat“ své myšlení. Kromě toho formativní hodnocení také zabere více času.