„Oslovuji Vás proto, že život ve společnosti vyžaduje, aby každý její člen nalezl své místo a jednal zodpovědně. Musí tedy zaujmout určitý postoj, vytvořit a najít si ho sám a umět ho obhájit,“ vysvětlil Petr Piťha důvody svého vstupu do veřejné debaty.

Cítí prý vážné důvody, závazek ze svého kněžského a doktorského slibu i závazek své životní zkušenosti války, dvou totalit a dvou okupací. Proto nemůže mlčet, když má pocit, že dochází ke zneuctění člověka a k odmítání racionálního myšlení v takové míře, že se profesor Piťha obává úplného rozpadu společnosti.

Především se domnívá, že je popřením zdravého rozumu nechat do řešení odborných otázek vstupovat politiku. Druhou věcí, kterou je třeba si uvědomit, je fakt, že politika nemá být podívanou pro voliče.

„Rozhodovat se ve volbách podle vhodnosti kravaty, zaprášených bot, přiléhavosti a barvy šatů (zvláště u žen) a podle počtu milenek, jejich koloběhu mezi prominenty, množství levobočků a hysterických záchvatů manželek, sotva povede k rozumné volbě,“ obává se.

TEXT PRVNÍHO DOPISU ZDE

Třetím problémem je pro něj stav médií, projevující se hrubou nevzdělaností novinářů. A rovněž jejich neustálá snaha vyvolávat spory a paniku, která dosáhla vrcholu v posledním roce. „Jejich zpravodajství v době covidové pandemie mi dost připomíná sadistické metody v nacistických a komunistických vězeních. Chtěli u vězňů vzbudit panický strach, a proto jim nosili do cel ukazovat provaz, na kterém je oběsí, případně jim i brali míru na smyčku,“ vzpomíná.

Musíme si uvědomit, jak rozvrácena je za poslední rok naše ekonomika a fakt, že dříve nebo později budeme čelit hospodářské krizi a bídě. Z historie víme, co takové situace přinášejí a měli bychom se na ně připravit.

Hlavní příčinu všech těchto jevů vidí Piťha v rozvratu morálky. A bude obtížné se k ní vracet, zejména kvůli stavu našeho školství. Podle Piťhy je ve školách systematicky ničen zdravý rozum žáků. Co se týče výchovy dětí, rodina a škola tento úkol přehazují na sebe.

Bez výchovy přitom nebude ani právní stát, protože jakékoliv právo musí buď předpokládat slušnost, nebo se redukovat na zákazy. Čímž se vytrácí smysl práva, protože v zákoně stačí nalézt skulinu a máte prostor k jakémukoliv podvodu.

„Tato naše právní situace, umožňující naprostou libovůli, nás dovedla k úplné atomizaci společnosti řízené právem silnějšího,“ obává se kněz a profesor. Tímto „silnějším“ může být buď jedinec, nebo nátlaková skupina prosazující svůj zájem proti všem. To vidíme v mnoha nejrůznějších neziskových organizacích a hnutích.

Tyto organizace se potom cítí natolik všemocné, že klidně popírají i přírodní zákony. Třeba biologické zákony o rozmnožování, zpochybňované LGBT nátlakovými skupinami.

Když Piťha zveřejnil svůj dopis, přišlo mu množství dotazů. Nejčastěji se ptaly, jaká je cesta z popsané krize. A Piťha odhaluje, k čemu jako kněz dospěl. Společnost se podle něj musí obrodit zdola. Nemá smysl zakládat politické strany či jiné celospolečenské instituce.

CELÝ DRUHÝ DOPIS ZDE

Základem společnosti podle něj budou společenství přátel, kteří budou své vztahy utvářet na autentických základech, ne na bázi přetvářky a předstírání, na které dnes stojí množství vztahů celospolečenských.

Piťha tuší, že tímto jednáním mnohé zklame, ale podle něj je nejdůležitější, aby obyčejný člověk cítil ve svých přátelích oporu, protože hlavním problémem dneška je osamělý jedinec.

Tyto vztahy by podle Piťhy měly rozvíjet základní životní postuláty. Třeba že místo opakování hesel je lepší myslet, že místo žebrání chceme pracovat, že místo lži chceme žít v důvěře k druhým, nebo že nechceme být čísly ve statistikách, ale jedinci s vlastním jménem, tváří a názory.

Bezmocní, ale spravedliví lidé jsou podle Piťhy těmi, kteří ačkoliv netouží po moci, tak nakonec tvoří dějiny.