Přehled mediálních zajímavostí odstartuje rozhovor, který serveru iDNES poskytl herec Jiří Mádl. „Především je třeba upozornit, že to bylo čisté píárko, vůbec to nemělo charakter rozhovoru, jehož cílem je se něco dozvědět, nebo proniknout do podstaty zpovídaného. V jeho případě tvůrčích principů, protože se jedná o herce a také amatérského režiséra. Tím myslím nevystudovaného, pokud vím, studoval UJAK v Praze, což je známá škola pro celebrity.

Pan Mádl v rozhovoru kromě toho, že si udělal píárko, jak je nejlepší a vynikající, se hlavně dopustil několika zajímavých až filozofujících promluv. Nejprve vyšel ze svého – tedy filmového – prostředí a vyjádřil se na téma, proč jsou naše filmy buď nezvány nebo bez úspěchu na mezinárodním kolbišti. Zdůvodňuje to naší chybou. To je takové to havlovské tradiční trauma, že my jsme ti nositelé všeho špatného, jsme malí, hloupí a musíme se učit od těch větších a chytřejších,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V rozhovoru ho obzvlášť zaujala tato pasáž z hercových odpovědí: „Po revoluci bylo Česko malá, ale hrdá země, která bojovala za lidská práva. Teď se bavíme se všemi, hlavně, aby to bylo ekonomicky výhodné. Nic moc nám nevadí, hlavně ať máme doma smrad a teplíčko. Když je země nezajímavá, je pro kritiky nezajímavý i její film“. Tato čtyři souvětí obsahují několik zajímavých sdělení. „Za prvé pan Mádl zjevně opovrhuje Českou republikou. Mluví tam o nějakém smradu a teplíčku, o tom, že je to nějaká naše národní zvyklost. Mezi řádky, aniž by citoval, se opírá do těch, kteří říkají, že ekonomický život země je opřen i o obchodování se zeměmi, s nimiž nemusíme být ideově úplně na jedné lodi, ale ekonomika je ekonomika a peníze jsou peníze. A pokud chceme rozvíjet naši zemi, tak musíme obchodovat s Čínou, s Ruskem, s Indií i Brazílií, s celým BRICSem, pokud je to pro nás výhodné. Tyto věty obvykle říkává prezident Miloš Zeman a je mu to vyčítáno. Tak tady si nejmenovitě pan Mádl kope do prezidenta,“ podotýká mediální analytik.