Ministr také uvedl, že v podpoře lidských práv by se chtěl zaměřit nejen na tradiční oblasti, ale i na Afriku, kde má tato problematika souvislost i s migrací.

„Jsem přesvědčen, že země jako naše by měla mít sebevědomou zahraniční politiku. A součástí sebevědomé zahraniční politiky je nejenom ekonomická diplomacie a sledování vlastních zájmů, ale také prosazování hodnot, které naše společnost považuje za důležité: ochrana lidských práv, posilování demokracie, nezávislost novinářů,“ řekl Petříček.

Příklady ze světa podle něj ukazují, že je možné podporovat exportní firmy a zároveň si držet vlastní hodnotová východiska. „Německo, Nizozemsko, jsou to velmi otevřené ekonomiky, které také jsou proexportně orientované, přitom lidská práva patří mezi jejich velké priority,“ řekl ministr. Dalším podobným příkladem jsou podle něj skandinávské státy. Petříček si proto nemyslí, že by se mohl dostat do střetu s prezidentem Milošem Zemanem nebo s premiérem Andrejem Babišem (ANO), kteří otázku lidských práv v diplomacii nevyzdvihují tolik jako on.

„Podle mého názoru sebevědomá zahraniční politika je o tom, že s partnery jednáme velmi otevřeně a zároveň s partnery hledáme na základě vzájemného respektu příležitosti, kde se naše zájmy můžou protínat například v té ekonomické situaci,“ řekl ministr.

V aktivitách na podporu lidských práv chce navázat na dosavadní programy, které Ministerstvo zahraničí zaměřovalo zejména na východní Evropu, kavkazské státy nebo Kubu a Barmu. „Nicméně pro mě bude také otázkou možnost zlepšení stavu lidských práv v některých zemích Afriky, protože to vnímám jako možnost našeho nově se rodícího angažmá na tomto kontinentu,“ řekl.

Vidí souvislost i mezi porušováním lidských práv v některých afrických zemích a nelegální migrací do Evropy. „Já to vnímám jako ucelený přístup k Africe, kde kromě rozvojové spolupráce musíme také sledovat situaci v oblasti lidských práv, v oblasti občanské společnosti, podporovat demokracii, právní stát. To jsou kroky, které mohou přispět k tomu, že tyto země se budou stabilizovat, že se bude tam předcházet konfliktům,“ řekl. Méně lidí potom bude chtít ze své země utíkat.

Česko se bude o lidská práva zasazovat i při svém tříletém členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), do níž bylo zvoleno na roky 2019 až 2021. Podle Petříčka nyní Praha neusiluje o předsednictví v radě, chce se zejména vyjadřovat k situaci v zemích, kde je dodržování lidských práv problematické, jako jsou Čína, Jemen nebo Venezuela. Ministr se přitom nedomnívá, že by letošní vystoupení USA z UNHRC renomé rady nějak poškodilo. „Naopak si myslím, že takové instituce jsou v tuto chvíli o to víc důležité, protože mezinárodní řád postavený na pravidlech a normách se nyní dostává pod jistý tlak,“ řekl.