Server Echo24.cz upozorňuje, že po vstupu do eurozóny už by Česká národní banka nemohla nastavovat úrokové sazby, ty se po vstupu do evropského měnového společenství určují v Evropské centrální bance a ta posledních několik let využívala dokonce záporných úrokových sazeb.

V praxi to znamená, že stát ušetří na obsluze státního dluhu, který v covidovém roce významně narostl. Teď s korunou platíme jedny z nejvyšších úroků a obsluha státního dluhu stojí Česko a tím i každého daňového poplatníka desítky miliard korun ročně.

Jenže záporné úroky také znamenají, že z peněz, které mají lidé uložené na účtech, je znovu a znovu část prostředků ukrojena. Zkrátka a dobře, platíte bance za to, že u ní můžete mít odloženy své peníze, na což upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Podle ekonoma Štěpána Křečka skrývají záporné úroky ještě jednu slabinu a to v politické rovině. Politici nebudou pod tlakem, aby státní dluh snižovali.

• Další informace naleznete zde

„Dokonce bychom za určitých konstelací mohli místo platby úroků za státní dluh získávat negativní úroky, které by posílily příjmy státního rozpočtu. To lze vnímat pozitivně, nicméně je dobré upozornit, že v takovém případě by politiky nic nenutilo k odpovědnějšímu hospodaření, což by mohlo vést k předlužování naší země,“ řekl Křeček.

A to není jediný problém. Hrozí, že by mohlo dál zdražovat bydlení.

„Třeba právě tlak na vyšší dluh nebude nikdo v budoucnosti svádět na vstup do eurozóny. Prostředí nízkých úroků, které zlevní hypotéky a díky tomu zdraží nemovitosti, opět nebudeme svádět na skutečnou příčinu, ale najdeme si zástupné viníky. Možná si dokáže někdo spočítat, že i přes všechny tyto náklady se to vyplatí, ale bohužel náš problém je, že se o ekonomických nákladech vstupu do eurozóny vůbec nemluví,“ řekl hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal.