Zejména vinou dlouhotrvajícího a zničujícího konfliktu se začíná choroba v oblasti Blízkého východu šířit stále rychleji. Tomu přispívá i to, že obzvláště v oblastech kontrolovaných Islámským státem dochází k totálnímu rozpadu zdravotnických zařízení a lidé musejí vyhledávat lékařskou pomoc často až sto kilometrů od svých domovů.

Leishmanióza se přenáší výhradně skrze kousnutí „písečné mouchy“ a v mnoha případech se u nakažených objevují děsivé hluboké rány, povětšinou v oblasti obličeje, a výrazně poškozená kožní tkáň.

Výskyt této choroby není ničím novým; leishmanióza je v Sýrii známá již po staletí a v minulosti se o ní hovořilo jako o „Aleppském zlu“. Až do roku 1960 byl výskyt této choroby omezen jen na dvě hlavní oblasti – Aleppo a Damašek. S probíhající občanskou válkou v zemi se nemoc začala rychle šířit i do jiných regionů, zejména těch, které jsou pod přímou kontrolou Islámského státu, informuje britský Independent.

Výzkum, který byl ve čtvrtek zveřejněn ve vědeckém magazínu PLOS, poukazuje na to, že se choroba nyní velmi rychle šíří v celém regionu a ohrožuje stovky tisíc lidí žijících v uprchlických táborech v konfliktních zónách.

Okolo 4,2 milionů Syřanů se v současné době nachází na teritoriu sousedních států, zejména pak v Turecku, Libanonu a Jordánu. Z tohoto důvodu se choroba začala objevovat i v těch oblastech, kde se vyskytuje mnoho uprchlíků ze Sýrie a zároveň panují pro chorobu vhodné klimatické podmínky.

„V těchto oblastech vidíme neustálý nárůst výskytu nemocí, včetně leishmaniózy. Musíme tam nějakým způsobem vytvořit karanténu a začít lidi zásobovat základními medikamenty. Pokud se tak nestane, hrozí nám propuknutí podobné katastrofy, která se udála ve válkou zasažených oblastech západní Afriky v roce 2014, tam se jednalo o ebolu,“ prohlásil v rozhovoru s Digital Journal americký vědecký vyslanec na Blízkém východě Peter Hotez.

Syrský zdravotní systém byl v posledních letech zmítaných válkou téměř naprosto zničen. V roce 2015 byla vydána studie, podle které byla více než polovina nemocnic v zemi, která byla dříve regionálním lídrem v oblasti zdravotnictví, buďto úplně nebo částečně uzavřena. Z toho důvodu musí někteří lidé v nouzi cestovat až 150 kilometrů do nejbližší nemocnice.

Hlavní problém je právě v katastrofálním stavu nemocniční infrastruktury, nemoc se dá totiž léčit, ale ve válkou zpustošené Sýrii na to zatím nejsou prostředky. Z toho důvodu se podle údajů syrského ministerstva zdravotnictví výskyt choroby od propuknutí občanské války v roce 2011 do roku 2013 téměř zdvojnásobil z 23 000 případů na 41 000 případů. Podobně čísla nakažených narůstají i v sousedním Libanonu, Turecku a Jordánu a dokonce i Jemenu. Navíc s tím, jak roste počet migrantů přejíždějících z Jemenu do Saudské Arábie, tak roste strach i v této zemi.

Doktor Waleed Al-Salem, který v současné době pracuje jako konzultant na ministerstvu zdravotnictví v Saudské Arábii a dříve byl výzkumným pracovníkem v liverpoolském Institutu tropické medicíny, varuje před jakoukoli zbytečnou panikou v Evropě. „Přestože se výskyt leishmaniózy začíná šířit na Blízkém východě, neexistuje žádné riziko, že by se tato choroba dostala i do Evropy, do zemí jako Británie nebo Německo,“ cituje expertova slova Independent.

„Mnoho oblastí v Sýrii a dočasných uprchlické táboryy jsou přímo živnou půdou pro tento typ choroby: moře všude se povalujících odpadků, špatná hygiena a životní podmínky přispívají k šíření této nákazy. Když se toto všechno navíc smísí s bezpočtem ‚písečných much“ vyskytujících se v oblasti a s nedostatkem zdravotnických zařízení, šíření nemoci je téměř nevyhnutelné,“ doplnil expert.

„V zemích, kde se tento typ mouchy nevyskytuje, a kde je vyšší životní úroveň a dostatek zdravotnických zařízení, je riziko nákazy téměř nulové,“ přidal Al-Salem.

Chorobu přenášejí „písečné mouchy“, ne lidé. Tento typ much se vyskytuje jen v tropickém a subtropickém pásmu, v chladnějších oblastech nemůže přežít. Zmíněná choroba se již vyskytla v zemích jižní Evropy, jako na jihu Itálie, Španělska a Francie. Obecně napadá osoby se slabším imunitním systémem. V bohatších regionech, kde jsou lidé dobře živeni a obecná zdravotní úroveň je na vysoké úrovni, žádné riziko nákazy nehrozí.