Vražda amerického konzervativního a křesťanského influencera a aktivisty Charlieho Kirka zvedla vlnu v celém západním světě. Kirka, ale především jeho názory, které šířil a hájil, poznali i ti, kteří ho dříve neznali. Mezi nimi i kardinál Dominik Duka, jak sám řekl v úvodu mše svaté, kterou za atentátníkem zabitého Kirka sloužil v úterý v pravé poledne v Praze.

„Přišli jsme sem nejen vyjádřit smutek, ale také naše rozhodnutí, že nemůžeme a nechceme souhlasit s tím, že se názorové rozdíly budou řešit atentátem a vraždami. Víme, že to není první případ, předcházel útok na katolickou školu v Minnesotě. Patří sem i ubodání ukrajinské exulantky ve Spojených státech. Je dost důvodů, abychom dali najevo, že toto není cesta a že svět je ohrožen. Odezva na vraždu Charlieho Kirka je celosvětová a může nás povzbudit k tomu, že je dost především mladých lidí, kteří jsou si tohoto nebezpečí vědomi. Obracím se s prosbou, aby Bůh přijal odvážného mladého muže, který se hlásil ke své víře. Ať Bůh potěší a podrží jeho manželku a matku jeho dvou dětí. Vzpomeňme především na ty, kteří v současné době bojují za svobodu. Není to jen svoboda slova, ale je to i svoboda žít,“ řekl na úvod mše kardinál Duka.

Po čtení z Janova evangelia, které zaznělo z úst kněze Romualda Štěpána Roba, se promluvy ujal kardinál. 

„Jako se v současné době znevažuje utrpení izraelského lidu a holocaust, mohli jsme také zaznamenat, jak někteří, kteří se považují za světlonoše nové civilizace a kultury, jásají. Neštítili se přirovnat oběť Charlieho Kirka k Reinhardu Heydrichovi, jiní k Horstu Wesselovi a mohli bychom pokračovat. Druhé čtení z Janova evangelia nám dodává naději, Ježíšova slova: já jsem cesta, pravda a život. Jestliže Mojžíš předal k základním pilířům naší kultury a civilizace desky Desatera, mezi kterými je ‚nezavraždíš!‘, pak Kristus říká: ‚Dávám vám jedno přikázání. Mějte se navzájem rádi, jako jsem měl rád já vás!‘“ hovořil kardinál a dál citoval slova, že nikdo nemá větší lásky než ten, kdo položí život za své přátele. 

Držel se Bible a hájil naši civilizaci

Zdůraznil, že se Kirk ve svém životě držel Bible. „Musím se přiznat, že jsem jméno, ale i život a působení tohoto odvážného a čestného muže neznal až do chvíle, kdy přišla zpráva o atentátu v univerzitním kampusu v Utahu. Něco to vypovídá o naší současné situaci a našem současném společenském životě, ve kterém jsme na každém kroku atakováni nenávistí a neúctou, ale také žijeme v izolaci a nevíme, co se ve světě děje. To je vážná věc. Tento muž (Charlie Kirk, pozn. red.) má svůj vývoj. Našel svou cestu. I on se držel knihy knih, Bible. I on se snažil poznávat a pochopit, kam kráčíme, kam kráčí naše civilizace, a hájit ji. Ne, my tady neprovádíme kanonizační proces, abychom ho prohlásili za svatého. Neděláme tady inkvizitory, kteří budou vybírat z jeho některých diskusních příspěvků z celého vývoje jeho života,“ pokračoval Duka.

„Řecká kultura a civilizace nám přinesla to, co utváří lidský charakter a identitu. Je to rozumnost, mírnost, spravedlnost a statečnost. Právě o této statečnosti mluvil v perspektivě, když se ho ptali, co by dělal, kdyby přišla chvíle smrti. Kéž bychom si i my uvědomili, že i on je pro nás výzvou, abychom nikdy nezapomínali, že moudrý člověk není vychytralý. Moudrost nespočívá v počtu titulů před jménem a za jménem. Moudrost spočívá v tom, že hledám pravdu, vážím si pravdy a jsem si také vědom, že pravda se neprosazuje útlakem, totalitou nebo se zbraní v ruce. Někdo mi řekne, že byl pro svobodné nošení zbraně. USA mají svou historii a zbraň tam vždycky potřebovali, naše evropská kultura měla jiný vývoj. Není u nás dovoleno volné nošení zbraní, a stejně došlo k masové vraždě na filozofické fakultě. Tato nedořešená kauza nám říká, že vrah, útočník nebo atentátník si vždycky najde zbraň a vždycky se najdou ti, kteří mu ji zaplatí nebo darují. Je to smutná událost, ale viděl jsem, že miliony lidí na vraždu Charlieho Kirka zaregovaly tak, jak měly zareagovat. Nerozbíjeli obchody, nezapalují auta, ale modlí se, zpívají a vyjadřují podporu,“ uvedl Dominik Duka. 

Fotogalerie: - Mše za Kirka

Doplnil, že ale i v naší společnosti jsou lidé, kteří nenávidí pravdu, nejsou stateční a ve své zbabělosti ničí symboly, které jim vadí. „Děkuji vám, že i vy máte soucit s rodinou, která ztratila manžela a otce. To jsou skutečnosti, které nás budou stále přivádět k uvědomění, že Kirkův zápas o hodnoty jako rodina, rod, národ a dítě a ochrana jeho života nejsou hodnotami určenými k péči památkovému úřadu a ukládali jsme je do muzea. Jsou to hodnoty, které musíme žít. Opustíme-li je, zahyneme,“ konstatoval kardinál Dominik Duka.

Odvaha ve víře. Tak chtěl Kirk, aby si ho lidé pamatovali

Před závěrečným požehnáním se slova krátce ujal také kněz Romuald Štěpán Rob. Připomněl tři měsíce stará slova Charlieho Kirka. „Když se ho ptali, pro co by chtěl, aby si ho lidé pamatovali, kdyby na něho byl spáchán atentát, řekl: Odvaha ve víře. Ve víře, která je přesvědčením o věcech, které nevidíme. A tak odvahu. Starý Aristoteles řekl, že odvážnější je vydržet než útočit. Buďme odvážnými ve slovech pravdy a lásky, která ale není zamilovanou písničkou. Lásky, která je hrdinská, protože umí dát život za druhé,“ řekl otec Romuald. 

Mše za zavražděného Charlieho Kirka vyvolala mimořádný zájem veřejnosti. Původně byla naplánována do malé kaple v budově Staroměstské radnice, ale už po několika desítkách hodin a obrovském zájmu museli organizátoři její konání přesunout do sousedního chrámu Matky Boží před Týnem, který patří k největším pražským chrámům. 

„Ať žije pan kardinál!“

Většina míst k sezení v lavicích byla zaplněna už zhruba půl hodiny před začátkem mše svaté. Lidé stále přicházeli i po jejím zahájení a ve výsledku se účastnilo minimálně několik stovek lidí. Lidé stáli uvnitř chrámu i venku, mnoho z nich pro obsazenost nemělo šanci ani překročit práh a celou dobu stáli před vchodem. Akci se pokusilo narušit několik extremistů, kteří se podle svědků pokusili vtrhnout do chrámu, ale díky policii i přítomné ostraze neuspěli. Zhruba sedm mladých alternativně oděných protestujících stálo venku na Staroměstském náměstí. Po skončení mše svaté se pokoušeli pískat na některé vycházející účastníky. Když procházel Dominik Duka v doprovodu spolupracovníků ke svému vozu, těchto pár aktivistů se snažilo vykřikovat „hanba“ a pískat. Byli však zcela přehlušeni stovkami vycházejících účastníků mše, kteří začali jako jeden muž skandovat „ať žije pan kardinál!“. Skupinka demonstrantů držela v ruce transparenty s různými výroky Charlieho Kirka, vytrženými z kontextu. Nepochybně neslyšeli kardinálova slova kázání, že se jedná o mši, a nikoli inkviziční soud, který bude rozebírat jeho různé výroky, které padly při tisících debat, které absolvoval.

Mše svatá za zabitého konzervativního a křesťanského aktivistu, který prosazoval dialog s odpůrci namísto konfrontace, se zúčastnili i někteří představitelé politického života. Mezi jinými senátor Zdeněk Hraba, lídři Motoristů Filip Turek či Gabriela Sedláčková a Vladimír Pikora či lídři SPD Jindřich Rajchl, Jaroslav Foldyna a Josef Nerušil. Žádný z nich svou účast na setkání u modlitby nezneužíval k vlastní propagaci, jak dříve některá média mylně prorokovala. Přišli nenápadně, netlačili se dopředu, modlili se. Podobně i jiné osobnosti veřejného života. Například bývalá asistentka amerických prezidentů a lektorka etikety Eliška Hašková Coolidge, někdejší Miss World Taťána Kuchařová nebo jeden z nejvýznačnějších historiků umění a přední znalec českého středověkého křesťanského malířství profesor Jan Royt. Mezi ministranty byl pražský zastupitel Jan Wolf z KDU-ČSL.

Psali jsme:

„Smát se té smrti je v pořádku.“ Na Kirka přišly české plivance

Kirkova vražda: Nová fakta o údajném vrahovi

Vražda Kirka: Oznámen průlom ve vyšetřování

Hněv roste. „S Kirkem zabíjíte svobodu projevu.“