Finální dohody o novém migračním paktu pro Evropu by mohlo být dosaženo hned po francouzských prezidentských volbách, které se mají konat příští rok, pro server EURACTIV to v exkluzivním rozhovoru řekl místopředseda Komise EU Margaritis Schinas.

„Blíží se německé volby, brzy poté budeme mít několik měsíců na sestavení vlády, která se bude v podstatě shodovat s předvolební kampaní francouzských prezidentských voleb,“ vysvětloval Schinas a dodal: „Chápu, že nadcházející měsíce budou pro konečnou dohodu velmi obtížné, ale věřím a jsem optimistický, že bezprostředně po francouzských volbách dosáhneme konečné dohody,“ řekl bruselský politik původem z Řecka.

Schinas také otevřeně zkritizoval ty, kteří bojují proti migračnímu paktu a prohlásil, že je v zájmu středopravých a středolevých sil dohodu podpořit. „Nejjasnějšími odpůrci návrhů Komise na novou dohodu o migraci jsou zástupci nejen eurofobní krajní pravice, ale také eurofobní levice,“ řekl Schinas s tím, že radikální pravice nechce migrační pakt, protože chce zachovat hranice. Na druhé straně eurofobická levice nechce hranice žádné.

„Není náhoda, že ve Francii na nás útočí Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchona. Podobná situace je na evropském jihu, kde se vpravo a vlevo ozývají hlasy populismu, které znehodnocují potřebu evropské dohody. Takové hlasy jsou hlavně v Itálii, ale také v Řecku a Španělsku.“ Co se týká Francie, začíná být zřejmé, že země problém s přistěhovalci ze třetího světa nezvládá. Pozornost v poslední době vzbudil například společný dopis 24 generálů ve výslužbě prezidentu Macronovi, ve kterém ho mimo jiné varují před občanskou válkou, která se může ve Francii rozhořet, pokud nebude problém migrace a islámského fundamentalismu dostatečně řešen.

Bruselský pakt o migraci je podle Schinase kvalitní. „Dali jsme na stůl návrh, který odpovídá na všechny problémy migrace [...], která má správnou kombinaci kontroly a ochrany hranic, ale také lidskosti a azylu,“ uvedl.

Na dotaz ohledně migračních toků z Afghánistánu a úlohy Turecka v nich bruselský komisař řekl, že se Ankara zdá být ochotná spravovat své vnější hranice způsobem, který by minimalizoval nebo omezil toky do Evropy a také narušil byznysmodel pašeráků migrantů.

Tématem hovoru byl také nedávno schválený dánský zákon, který umožňuje Dánům zpracovávat žadatele o azyl mimo Evropu, což vyvolalo hněv obhájců lidských práv, Organizace spojených národů a Evropské komise. Evropská komise, jako výkonná moc Evropské unie, dokonce zpochybnila slučitelnost zákona s mezinárodními závazky Dánska. „Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává zásadní otázky týkající se přístupu k azylovému řízení i účinného přístupu k ochraně,“ řekl třeba mluvčí Komise Adalbert Jahnz.

Pokud jde o dánský zákon, Schinas řekl, že věří, že Evropa „nemůže své problémy zadávat jiným. Musíme najít způsoby, jak vyřešit své problémy sami, a tento dánský návrh zůstal v této fázi jako nápad. Nemyslím si, že by to pokročilo,“ domnívá se bruselský byrokrat.