Držitelé zbraní a lidé, jež s nimi umějí zacházet, poukazují především na to, že současná legislativní norma je oproti ostatnímu světu už tak dost přísná a neměnili by na ní nic podstatného. Jelikož získat zbrojní průkaz není v dnešní době opravdu snadné. Potenciálního zájemce o něj může totiž vyřadit ze hry například i pokuta za špatné parkování. Naopak laická veřejnost by ve většině případů v připravované novele ještě více přitvrdila. Redakce ParlamentníchListů.cz proto oslovila několik expertů, kteří se k celé sporné záležitosti blíže vyjádřili.

Odborník na bezpečnost a bývalý poradce ministra obrany Jaroslav Štefec je spíše zastánce pro zachování nynějšího stavu. „Považuji za naprosto zbytečné zasahovat do současného znění zákona o zbraních. Upravovat ho některými zásadními omezeními bych považoval za dost nešťastné. Tento náš zákon je hodně vyvážený a rozumně zpracovaný a patří možná k těm nejlépe vytvořeným ve světě. Ono není podle něj vůbec lehké zbrojní průkaz získat. Jediné, s čím bych asi souhlasil, je zamyšlená úprava, kdy se má zkrátit termín pravidelných zdravotních kontrol u držitelů zbrojních průkazů, a to z původních deseti na pět let. I když také tato změna je dost sporná. Pokud totiž dojde u držitele zbraně k zásadnímu psychickému selhání po dvou třech letech, stejně s tím nic neošetříte,“ konstatoval expert Štefec a ještě doplnil: „Narušený jedinec, který chce někoho zabít, si přece nemusí opatřit jen střelnou zbraň. Stačí mu nůž nebo mačeta. Navíc z různých chemických látek, které jsou běžně k dostání, vyrobíte za poměrně krátkou dobu trhavinu, jež může zbořit celý dům. Myslím si, že právo vlastnit zbraň patří k základním demokratickým pravidlům ve svobodné společnosti. Vždyť právě tu svobodu si lidé v mnoha případech museli vybojovat se zbraní v ruce.“

Ve společnosti žije dost podivínů, kontrola je prý potřebná

Poněkud odlišný názor na držení zbraní zastává bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), kterému by nový zákon nevadil, pokud nedojde k jeho zneužití. „Tou uherskobrodskou tragédií určitě nový problém vyvstal a bude znamenat větší aktivitu pro policii i lékaře. Pro ně je to určitě jakési memento, aby se všem zájemcům při udělování zbrojních průkazů věnovala větší pozornost. Já jsem pro zpracování nového zákona i proto, že mezi námi žije asi pět procent různých podivínů, což vám potvrdí většina psychiatrů, a je nutné tyto lidi – majitele zbraní – v těchto případech lépe kontrolovat. Samozřejmě by neměl novou legislativní úpravu nikdo zneužívat. Obvodní či osobní lékaři a psychiatři by měli nahlížet do registrů zbraní jen v případě, kdy nad jejich pacienty visí otazník.“

Předseda představenstva a tiskový mluvčí Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní Lex David Karásek se zas obává možného zneužití zákona při policejních kontrolách a nevidí ani žádnou velkou prevenci v tom, když se platnost „zbrojáků“ zásadně sníží.

„Domnívám se, že zkrácení doby platnosti zbrojního průkazu z deseti let na pět nemá valný smysl. Argumentuje se zde tím, že pokud bude lékař vyšetřovat držitele častěji, může spíše poznat, že s ním není něco v pořádku. Ale právě pachatel z Uherského Brodu byl u lékaře kvůli zbrojnímu průkazu pouhý měsíc před činem, a lékař na něm nic nepoznal. Svůj posudek odvolal až dodatečně, když ho rodina a okolí pachatele varovalo, že s ním něco není v pořádku. Pokud lékař nic nepozná ani měsíc před činem, jaký má zkrácení na pět let smysl?

Oprávnění lékařů nahlížet do Centrálního registru zbraní má řešit ten problém, že specializovaný lékař – například psychiatr – nemá přístup ke zdravotní dokumentaci pacienta, tudíž nemusí vědět, že jde o držitele zbrojního průkazu. Zde jsou jisté obavy ze zneužití takové pravomoci ze strany lékaře, ale upozornil bych i na další dvě záležitosti. Zaprvé lékaři Centrální registr zbraní sdělí pouze informaci, zda osoba je nebo není držitelem zbrojního průkazu, žádné další informace mu nedá. Zadruhé veškerá činnost v Centrálním registru zbraní je zaznamenávána, takže zneužití této pravomoci lékařem je možné, ale zůstanou po něm jasné a prokazatelné stopy,“ uvedl David Karásek a ještě dodal: „Zřejmě nejvíce diskutovaný a kontroverzní je návrh, aby policie měla pravomoc v případě důvodného podezření na změnu zdravotního stavu, která by mohla představovat ohrožení života nebo zdraví, zbraně předběžně zajistit až do přezkoumání zdravotního stavu lékařem, popřípadě specialistou. Na jedné straně je zřejmé, že takové opatření by mohlo aspoň některým takovým situacím zabránit, na druhé straně je tu velká možnost zneužití. Pojem ‚důvodné podezření‘ není nikde definován a s trochou zlé vůle by to mohlo být i anonymní udání. Pokud policie takovou pravomoc bude mít, měla by pro ni být stanovena přesná pravidla a možnost zpětného přezkoumání oprávněnosti.“

V jednom bodu se ale široká veřejnost s experty naprosto shodne. Všichni vítají posílení policie a zřízení nových speciálních jednotek vybavených neprůstřelnými vestami, dlouhými zbraněmi a také jinými prostředky. Na podobné události jako v Uherském Brodě by tedy měly být naše bezpečnostní složky už lépe připravené.