Úvodem se Vystrčil vyjádřil ke slovům prezidenta Miloše Zemana, jenž včera uvedl, že se neobává, že by Rusko napadlo Ukrajinu. „Nevím, jestli prezident má více informací než třeba NATO nebo Spojené státy americké. Je evidentní, že jiné státy a jejich hlavy obavy z případné agrese Ruska mají a probíhají horečná jednání. Sami jsme mluvili o tom, že dnes francouzský prezident Macron bude v Moskvě, následně letí do Kyjeva. To znamená, že nebezpečí tady určitě existuje, a pokud ho máme odvrátit, tak rozhodně ne tím, že budeme nečinně přihlížet,“ poznamenal Vystrčil.

Prezident Miloš Zeman se liší jak v názorech na hrozbu možné ruské agrese vůči Ukrajině, tak na posilování vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO – oproti ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému. Nepodařilo se tedy sjednotit českou zahraniční politiku? „Znamená to, že pan prezident Zeman si říká to, co považuje za nejpravděpodobnější, s tím, že pokud by nedošlo k ruské agresi, tak by to bylo jedině dobře, ale souhlasím s tím, že bychom tu zahraniční politiku měli lépe koordinovat, a pokud česká zahraniční politika, kterou určuje zejména vláda a Ministerstvo zahraničních věcí, je dneska přesvědčena, že způsob, jak zabránit agresi Ruska na Ukrajinu, je, abychom byli aktivní, abychom podporovali Ukrajinu, byli s ní solidární a podporovali její územní celistvost, tak by to měli dělat všichni ústavní činitelé. Že pan prezident Zeman je v tomto směru mnohem klidnější než ti ostatní a ničeho se neobává, a tudíž si myslí, že některé kroky jsou zbytečné, to samozřejmě je možné, ale myslím si, že lepší by bylo, kdybychom v tomto směru táhli za jeden provaz,“ dodal.

Další host Českého rozhlasu Plus, Petr Drulák, se vyjádřil k tomu, zda výroky prezidenta Miloše Zemana oslabují ministra Jana Lipavského v jeho cestě na Ukrajině. „Myslím, že to rozhodně nepřispívá k hlasu České republiky. Na druhou stranu je třeba klást si otázku, jestli vláda dostatečně pracuje na tom, aby se koordinovala s prezidentem. Protože postoj prezidenta vůči Ukrajině je dlouhodobě známý a konzistentní a nejsem si jist, že vůbec probíhají nějaká jednání mezi premiérem a prezidentem a ministrem zahraničí k naší pozici vůči Ukrajině. Takže je to také něco, co si vláda musí trochu odpracovat,“ sdělil Drulák.

Ten nedávno pro server iDNES.cz napsal, že Spojené státy a Británie sledují na Ukrajině něco jiného, než co je v zájmu kontinentální nebo střední Evropy. Nevěří tedy tomu, že tady je jakási diplomatická jednotná linka? „Je tady určitá rétorická jednota. Když se podíváte na ty konkrétní kroky, je tu jasný rozdíl mezi linií, kterou sledují Washington a Londýn, což má být ta linie NATO, ta jednotná linie, o níž mluvil pan předseda Vystrčil. Ale pak jsou tu postoje také Německa a Francie, které se prostě odlišují. To znamená, zatímco Spojené státy a Velká Británie tu situaci hodně eskalují, Německo a Francie se pokoušejí hledat nějaká diplomatická řešení, a to už určitý podstatný rozdíl je,“ dodal Drulák.

A co z toho podle něj vyplývá pro Česko? „My rozhodně nemáme zájem na tom, aby na té Ukrajině vypukl nějaký konflikt. Pokud k něčemu takovému dojde, tak to nějakým způsobem odneseme,“ míní Drulák. „Je tady několik aktérů, kteří vyhrocují, a mně není zřejmé, co vlastně chtějí Američané, protože ty signály, které přicházejí z Washingtonu, se opravdu interpretují velmi těžko. Takže z tohohle hlediska my bychom určitě neměli být na straně těch, co vyhrocují, ale spíš na straně těch, kteří hledají kompromisy. Racionální by bylo, kdyby naše pozice byla bližší Německu a Francii než Spojeným státům a Velké Británii,“ sdělil Drulák.