V interview pro německou RND prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že situace v souvislosti s válkou na Ukrajině připomíná rok 1938. Byla to odpověď na otázku, zda je potřeba více odvahy, aby došlo k převzetí „vojenské odpovědnosti“.
„Samozřejmě každý členský stát sám rozhoduje, jaký příspěvek k bezpečnostním zárukám chce poskytnout. Nikdo lehkomyslně nepošle vojáky do potenciálně nebezpečné mise, to je zcela jasné. Některé země jsou však k tomu připraveny, protože si uvědomily, že nakonec je levnější zastavit Rusko na Ukrajině, než mít ruské tanky před branami EU. Dnes máme situaci, která připomíná rok 1938: Československo tehdy prosilo o pomoc proti nacistickému Německu, nedostalo ji a padlo do rukou nacistů. Rozdíl dnes je v tom, že pokud padne Ukrajina, bude ohrožena bezpečnost celé Evropy. Musíme ukázat, že jsme se poučili z historie,“ prohlásila Kallasová.
V tomto postoji Kallasová není sama, stejný postoj zastává také ministr zahraničí Jan Lipavský, který často hovoří o Mnichovu, kdykoliv přijde řeč na ukončení konfliktu.
Vyjednávat O Ukrajině bez Ukrajiny nelze!
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 3, 2025
?? Mnichov 1938 nás naučil, kam vedou dohody za zády napadených.
?? V podpoře Ukrajiny nesmíme polevit.
?? Nedělní Partie: https://t.co/HCl0c61k3Z pic.twitter.com/XSyXpwovU3
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
Po faktické stránce ovšem toto přirovnání poněkud kulhá. Mnichovská dohoda byla uzavřena, aby se další velké válce zabránilo; v případě Ukrajiny válka probíhá již více než tři roky a ani jedna strana není svolná k ústupkům. Československo mělo s Francií uzavřenou smlouvu, podle které měla Francie přijít Československu na pomoc v případě nevyprovokované vojenské agrese (a naopak), Ukrajina takovou smlouvu s evropskými zeměmi neměla.
Kallasová kromě toho v interview prohlásila, že diskuse o územních ústupcích je past, do které se nesmíme nechat chytit. EU podle ní neudělala dost, aby Rusko zastavila. Kaja Kallasová je bývalou premiérkou Estonska, z funkce rezignovala, aby se mohla stát šéfkou unijní diplomacie. V letech 2014 až 2018 byla europoslankyní.
K jejím slovům o roce 1938 se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil komentátor Petr Holec. A ne zrovna přívětivě. „Kallasová je tragédií Evropy. Posaďte tu plačtivou soudružku k jakémukoli stolu a úspěchem bude, když to neskončí další světovou válkou. Její Estonsko má s Ruskem i s SSSR extrémně špatnou historii a ona proto za Evropu vystupuje jako skutečná extremistka. Extremisti ale ještě nikdy nic nevyřešili, kromě rozpoutání války,“ zhodnotil působení Kallasové, která vůči Rusku zastává tvrdou linii.
„Situace Ukrajiny nemá s Československem za Mnichova 1938 nic moc společného, ruská armáda určitě není v pozici nacistického wehrmachtu a Putin fakt není Hitler. To leda tak ve ‚Strachovce‘ režimu Petra Fialy a jeho médií v čele s ČT i ČRo. Naši fotbalisti by na to řekli, že žádný Mnichov nehrozí a rozložení sil a geopolitická situace taky nesedí. A že vládní příznivci doufají v efekt ruských dronů nad Polskem? Je to jen další důkaz jejich zoufalství způsobeného fialovským waterboardingem. Chtějí drony jen překrýt zločinné neúspěchy fialovského režimu doma v Česku. Stejně jako jejich ‚světový lídr‘ prostě prodávají strach,“ doplnil ještě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Je Kaja Kallasová tragédií Evropy?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
gisu
